Tak už se začala vydávat nová karta na městskou dopravu. Byl jsem mezi prvními, v centru města, ve Škodově paláci. Pojmenoval jsem ji z „lítačky“ světovějším výrazem na „hnačka“.
Po poledni tam čekalo asi sto mladých lidí, s batohy plnými balených limonád. Popíjelo se, nikdo se nepral ani neomdléval. Pořadí bylo na očíslované lístky, celkem se dalo na čtyřech tabulích pochopit čas vlastního příjmu. Ukazovalo mi to 15 minut, stihl jsem venku vykouřit tři celé cigarety, po 10-ti minutách!
Venku mě oslovil neznámý muž otázkou, kde je tu bankomat? Pak zanaříkal, zase mi tady odtáhnou moje auto!
Kolem projížděla auta s nápisy „dáme jídlo“ (zbytky restauračních neprodaných obědů).
Policejní vůz s rozsvícenými majáky zastavil u stanice metra, vyskákali z něj policisté, i s řidičem! S pendreky v rukách seběhli do metra rovnat pražské „nocležníky“!
Už jsem byl na řadě a přišel k mladé a hovorné úřednici. Vypadalo to na průběh za několik minut. Ouha! Počítač pracující rychlostí 270 000 kilometrů za sekundu se opět zakousl! Musel vyběhnout opravář! Nakonec jsem po půl hodině odešel s tou novou zelenou kartou. Bylo vše zadarmo. Jen mnou vyčerpanou úřednici museli po mé návštěvě ihned odvolat!
Snad i další zájemci vše pořídí s úsměvem a úspěšně.