Maminka znamenala pro mne vždy bezpečí. Otevřenou náruč, kam se mohu vracet.
Maminka mě naučila vařit, i když její slova: „Míchej ode dna!“ jsem moc nemusela. Jak jinak bych měla míchat, než ode dna?
Maminka to se mnou vždycky myslela dobře, ale to jsem pochopila až ve své dospělosti, kdy jsem sama měla děti.
Maminka mi půjčila peníze, když jsem začala mít problémy v podnikání.
Maminka mě vzala zpátky k sobě, když jsem se rozváděla.
Maminka mě nechala u sebe bydlet, když se v mém bytě dělala přestavba, bylo prašno a binec. A dokonce mě večer po příchodu (mém) z práce mazala bolavá záda a nohy.
Maminka mi každé Vánoce dělala linecké těsto, které se mi doma nedařilo.
Maminka mi pohlídala děti, když jsem nutně potřebovala.
Maminka mi často mluvila do života, to jsem neměla ráda. Byla jsem již dospělá. Jeden příklad za všechny. Bylo mi necelých 45 let, jela jsem poprvé do lázní a maminka mi říkala: „Nikomu cizímu nevěř!“; „Schovávej si peníze na noc pod polštář!“, „Chovej se slušně, nebav se s cizími lidmi!“ a jiné podobné rady. To jsem skřípala zuby, věřte mi. Říkala jsem jí: „Ale mami, mně není pět a nejedu na pionýrský tábor, já jsem už dospělá!!!“
Maminka nám s láskou a radostí požehnala ke svatbě s Jiříkem, které se také v srpnu 2010 účastnila.
Maminka mi právě před 5. lety odešla nahoru do nebíčka…doufám, že ji už nic nebolí ani netrápí.
"Maminko, myslím na Tebe denně a co jsme Ti s Jiříkem slíbili, to také plníme:-)!"
P.S. toto vše pro mne dělal i tatínek, nechci ho vynechat, ale moje dnešní vzpomínání je na maminku.