Sama sedíš ve vysoké trávě,
kam slunce spadlo právě,
rukama hladíš vonná stébla luk,
jak blízko tlukot křídel sluk.
Hlava Tvá ponořená ve vlny býlí,
podobá se květu, co se k zemi chýlí.
Přivoníš ke klasu,
vlčí mák dáš do vlasů,
šedé myšky tebe se ptají,
proč tvá ústa bláznivá,
když cinkot modrých zvonků zaznívá
s mými rty si hrají.