Člověk za svůj život potká spoustu lidí a s některými z nich naváže přátelství. To je, myslím, i smyslem portálu pro seniory i60. Za dva roky, co jsem se zaregistrovala, jsem poznala nejprve virtuálně a později i osobně pár lidí. Protože mít přátele je důležité v každém věku a v našem už nám i někteří odcházejí tam, odkud není návratu. A nemusíme jich mít mnoho, stačí pár. Většinou si vybíráme z těch, s nimiž je nám dobře, máme společné zájmy a nebo si s nimi jen tak rádi popovídáme. Milí, laskaví a zábavní nebo prostě jen pohodoví lidé. Protože každé přátelství nám obohatí život. Je naprosto jedno, zda se jedná o pozitivní či negativní prožitek.
Zkusili jste si někdy představit, jaký by byl Váš život bez přátel? Já ano. Musím uznat, že chudý, nudný a příliš stereotypní. Vládla by v něm jakási bezútěšná prázdnota, ze které není úniku. Jak říká známé přísloví - sdělená radost, dvojnásobná radost, a to platí i o starostech.Sdělené starosti - poloviční starosti.A pokud se navíc na své přátele můžeme spolehnout, věřit jim a svěřovat se a oni naši důvěru nezradí a oplácejí nám stejným, máme vyhráno.
Chci tím říci, že najít někoho, kdo je skutečným přítelem, kdo má všechny uvedené vlastnosti a komu se můžeme svěřovat bez obav, že něco vyzradí, v horším případě otočí a použije proti nám, to už tak obvyyklé není. Je totiž hodně těch, kteří o sobě tvrdí, že jsou našimi přáteli, ale málo těch, o nichž toto tvrzení skutečně platí.
Važme si svých přátel, nezrazujme je, protože tím zrazujeme i sebe. Ztrácíme důvěryhodnost. Velmi mě mrzí právě vzniklý problém okolo naprosté malichernosti, která náhle nabrala do obrovských rozměrů a snížila kredit našich společných setkávání. Protože portál je veřejný, články čte spousta neregistrovaných čtenářů, je to o to horší, a o tom je moje druhá úvaha - o toleranci.
Se slovem TOLERANCE se setkáváme každý den, slovo často slýcháváme především z médií, zaznívá v hlasech TV moderátorů, rozhlasu či na internetu. Ale víme opravdu, co tento pojem znamená? Na našem portálu se s tímto slovíčkem často setkáváme, vedeme diskuze nebo někdy spíše monology ale jsme opravdu tolerantní? Domnívám se, že než někdo bude prohlašovat, že každý má nárok na svůj názor, což mu samozřejmě neberu, měl by si uvědomit, že tento názor se může týkat i jeho osoby a nemusí se mu vůbec líbit. Tolerance totiž není jen o tom, že když sdělím svůj názor, bude druhými tolerován. A přátelství je o toleranci.
Musíme začít od sebe a ne jen čekat, že mě budou tolerovat ostatní, i když bývá občas těžké přijmout názory, které nám zrovna nesedí. My se tolerantními nerodíme, ale můžeme se toleranci učit. Važme si práce a úsilí druhých lidí, kteří pro nás nezištně připravili krásné setkání a připravují další. Kritizovat či pomlouvat práci druhých, hledat na všem chyby, je malicherné a netolerantní.
Rozloučím se s Vámi slovy Karla Čapka: Kritik je ten člověk, který nám řekne, jak by to udělal on. Kdyby to ovšem uměl.