Je tma. Venku svítí jenom hvězdy a půlka bledého měsíce. Pod oknem na posteli se lesknou dvě těla. Dvě těla milenců. Jejich údy jsou propletené a měsíc se zvědavě dívá, protože nevěří. Nevěří, že je to možné, ale vypadá to, že dvě těla splynula v jedno.
Těla jsou mladá a krásná. Vzájemně se hladí a obdivují. Nemohou se nabažit jeden druhého. Mají radost a dávají to jeden druhému najevo. Laskají se, a je jim jedno, že je měsíc vidí. Bylo by jim jedno, kdyby je viděl celý svět. Milují se a nic jiného nevnímají. Celá noc je pro ně krátká. Až k ránu na okamžik usínají vyčerpáním.
Měsíc to přestalo bavit a schoval se za mraky. Mezi milenci však není ani mráček a slastně se i ve spánku usmívají.
Všude je ticho, a když je ráno vzbudí ptáci svým zpěvem, nevadí jim to. Je vidět, že radostně vychutnávají každý den.
Tak ať jim to co nejdéle vydrží!