Mezi mraky prodralo se slunce,
velké a zářící.
Dívá se na zemi a žasne.
Vidí vraždy a války
a přemýšlí, jestli je vidět chce.
Zakrylo si výhled mráčkem
a bojí se prohlédnout.
Proč, vždyť na zemi je krásně,
všechno je zelené a kvete.
Příroda jásá a snaží se,
zakrýt všechno ošklivé.
Nejde to, ani ona není všemocná.
To všechno člověk, který si krásy neváží.
Slunce se rozhodlo a poslalo na zem lásku.
Láska se sice rozmnožuje pomalu,
ale budeme ji přát, aby zvítězila.