Jedná se o jednu z ukázek současného postupného šílení lidstva, tak je dobré ji znát. Ostatně, mnozí se s tímto jevem setkáváme. Jde totiž o posedlost zkoumáním toho, co jíme.
Nikdy dříve se kolem nás nevalilo tolik módních vln týkajících se takzvaně zdravého stravování. Nikdy dříve lidé tak nezkoumali, zda to, co jedí, je kvalitní, zdraví prospěšné či škodlivé. "Jídlo přestalo sloužit k uspokojení fyziologických potřeb, stalo se z něj náboženství. Je to ukázka toho, že lidé nevědí roupama co by," říká Iva Málková, jedna z nejuznávanějších odbornic na hubnutí, zakladatelka společnosti STOB. Pozoruje, že o jídle se čím dál více mluví a lidé je čím dál více zkoumají.
Tak příklad, který se nedávno odehrál v pražské rodině. Devětapadesátiletá Blanka přišla na návštěvu k synovi. Přinesla jako pozornost kornout plný různých druhů oříšků. Nechala vše pěkně zabalit v prodejně se zdravou výživou, protože ví, že snacha si na ni potrpí. "Připadala jsem si jako v pohádce," vypráví. "Snacha oříšky z kornoutu rozsypala na velký tác, vzala pinzetu a začala je rozdělovat na hromádky. Ty, které byly sypané paprikou zvlášť, jiné zvlášť. Pak mi vysvětlila, že jí jen některé druhy a v žádném případě ne solené či paprikované. Pak se ještě zeptala, ze které prodejny přesně jsou a vzápětí se šla podívat na internet, zda má ten obchod mezi požírači zdravé stravy dobré recenze," dodává.
Nejde o nic výjimečného. Toto chování už má svůj název, říká se mu ortorexie. Lékaři ho řadí do podobné kategorie jako je třeba anorexie, tedy odmítání jídla. Ortorexie je odmítání jídla, o kterém je dotyčný přesvědčen, že není zdraví prospěšné. Jinými slovy, chorobné se zabývání tím, co si dáváme do svých bříšek.
"Hysterie kolem potravin je stále intenzivnější," říká profesorka Jana Dostálová z Ústavu analýzy potravin a výživy Vysoké školy chemicko - technologické. "Čekala jsem, že už bude pomalu odeznívat, ale je to čím dál horší. Na jedné straně je dobře, že se lidé zajímají o to, co jedí. Na druhé straně čím dál více lidí věří různým fámám. O potravinách mluví kde kdo, spousta lidí se považuje za odborníky. Společnost je přehlcena informacemi," vysvětluje příčiny tohoto jevu.
Donedávna byla přehnaná starost o kvalitu jídla spojována nejčastěji s mladými ženami, které dbají na svůj vzhled nebo s maminkami, které chtějí dětem a rodině dávat jen to nejlepší. V poslední době se však šíří společností jako lavina a ortorektiky se stávají jak mladí muži tak senioři. Jistá pětašedesátiletá dáma například přestala používat v domácnosti mléko. "Člověk je jediný druh, který pije mléko jiného druhu a to přece není normální," vysvětluje. "Přečetla jsem si tutu úvahu na internetu spolu s tím, že mléko zahleňuje a celkově není zdravé. Tak mléko už u mě v lednici neuvidíte," říká. Její muž má na to tento názor: "Celý život jsem pil mléko, jedl sýry a jogurty, protože jsem žil v představě, že jde o zdravější jídlo než třeba klobása nebo paštika. Najednou nesmím. Tak už nevím co? Jen se bojím, že si přečte na internetu některou z těch stránek, které velebí mořské řasy a jiné zelené slizy a bude mě do toho nutit."
Ortorektici se totiž vyznačují určitým militarismem. Jsou přesvědčeni, že to, čemu věří, je správné a tudíž tomu musí věřit všichni ostatní. Nevěří? Donutíme je. Tak uvažuje ortorektik. Ano, mít ortorektika doma je peklo. Ortorektik je totiž posedlý zkoumáním, z čeho je jídlo složené, zda je zdravé, takzvaně čisté. Přitom podléhá módním vlnám, takže po době, kdy jedl zásadně vše bio, nyní jí zásadně jen to, co neobsahuje lepek. Posedlost zdravým stravováním poprvé pojmenoval jako ortorexii lékař Steven Bratmen v roce 1977. Tehdy šlo o vlnu, které podléhaly spíše herečky a modelky ve Spojených státech. Trochu to trvalo, ale vlna dorazila k nám a právě je na vrcholu. Tak proto je dobré to slovo znát.