Průlom: Curiosity úspěšně přistál
na Marsu a začíná hledat život

Průlom: Curiosity úspěšně přistál
na Marsu a začíná hledat život

6. 8. 2012

V noci z neděle na pondělí prožil Mars velký den své historie: na jeho povrchu přistál první skutečný automobil. Dálkově ovládané vozítko Curiosity má – na rozdíl od předešlých roverů – rozměry městského vozu, ale hlavně velký cíl: bude hledat stopy života.

Výsadek z létajícího jeřábu

Když prezident Obama po nástupu do funkce zrušil program vývoje pilotovaného amerického kosmického systému Constellation, prakticky zlikvidoval naději, že by se v dohledné době mohli lidé podívat na Mars. Veškerá tíha výzkumu Rudé planety tedy zůstává na strojích. Největší naděje vědci vkládají právě do vozítka Curiosity. Jde totiž o největší mobilní laboratoř, která kdy na Marsu přistála.

Pojmenování Curiosity (Zvědavost) vymyslela dvanáctiletá školačka Clara Ma z Kansasu. Ta svůj vítězný návrh do soutěže vypsané kosmickou agenturou NASA zdůvodnila slovy: „Zvědavost je věčný plamen, který hoří v každé lidské mysli...“

Kuriózní byl ale i způsob přistání. Sonda se sice nejdřív snášela na padácích, pak se ale od nich oddělila a znovu zapnula čtveřici brzdících motorů. Na povrch přesto nedosedla – zůstala stát na jejich ohni ve výšce okolo dvaceti metrů. Z této létající plošiny bylo vozítko vysazeno na lanech pomocí jakéhosi jeřábu. Pak přistávací modul odlétl s pomocí zbytků paliva co nejdál. Při předešlých misích pátrajících po organických sloučeninách totiž vzniklo podezření, že výsledky testů ovlivnily zplodiny přistávacích trysek.

Dva roky na Rudé planetě

Curiozity se spíš než automobilu podobá obrovské kudlance, je to však skutečný terénní "off road", protože pomocí šesti kol na výkyvných ramenech dokáže překonávat překážky vysoké až 75 centimetrů. Rychlost ale od něj nikdo nežádá – vědcům úplně stačí, když za hodinu v průměru urazí dráhu dlouhou 30 metrů. Kdyby potřeboval hodně spěchat, může to vytáhnout až na 90 metrů.

Kromě celé baterie kamer s vysokým rozlišením (včetně takových, které pracují jako mikroskop) a dalších přístrojů pro zkoumání prostředí Rudé planety ponese Curiosity na palubě i zařízení schopné odpovědět na otázky hledačů mimozemského života. Bude mezi nimi například přístroj ChemCam, který je schopný pomocí laseru provádět spektroskopickou analýzu objektů vzdálených i několik metrů od vozítka. Zařízení Sample Analysis at Mars (SAM) zase bude provádět detailní rozbor ovzduší i půdních vzorků, a hledat stopy organických sloučenin. Celkem 80 kilogramů vědeckého nákladu představuje největší laboratoř, jaká se kdy na Marsu ocitla od přistání velkých sond Viking v 70. letech. Tentokrát ovšem je to laboratoř pohyblivá a navíc vybavená technologiemi o téměř půl století mladšími.

Curiosity by měl zůstat v činnosti nejméně jeden marsovský rok, který trvá přibližně dva roky pozemské. Za tu dobu urazí okolo 19 kilometrů. Vědci ale tiše doufají, že Curiosity vydrží v krutých podmínkách Marsu mnohem déle. Má pro to všechny předpoklady. Na rozdíl od předchozích roverů mu nedodává energii solární panel, ale radioizotopový článek. Nebude tak už muset čekat na východy slunce a "spát" v období zimy. Dostatek energie umožní i vnitřní klimatizaci všech systémů.

Za tajemstvími kráteru Gale

Oficiální historie této mise nazvané MSL (Mars Science Laboratory) začala v roce 2004. Tehdy NASA ohlásila projekt velké sondy, která při přistání na Marsu použije motory a postupy vyvinuté pro programy Viking a Apollo, ovšem vylepšené o nejmodernější technologie. Náklady na projekt brzy překročily počáteční odhady a bylo nutné brát peníze z jiných projektů výzkumu Marsu. Postupně se vyšplhaly až do výše 2,5 miliardy dolarů. Původně měla mise odstartovat roku 2009, kvůli technickým a finančním problémům ji však bylo nutné o dva až tři roky odložit.

Ve skutečnosti tu ale byla i prehistorie. O těžké pojízdné laboratoři pro Mars se v NASA začalo mluvit už v 90. letech, kdy se s ní počítalo jako s jednou z etap mise Mars Sample Return (MSL). Rover při ní měl shromáždit vzorky, pro které by přiletěla jiná sonda a odvezla je na Zemi. Nakonec ale zůstalo jen u samotného vozítka Curiosity, i když před případným letem lidí na Mars zřejmě k automatickému odběru vzorků dojde. To je ale budoucnost velmi vzdálená a zatím dost neurčitá.

Jako cíl přistání Curiosity byl vybrán kráter Gale, který má průměr 154 kilometrů a z jeho středu se tyčí hory Aeolis Mons vysoké až 5,5 kilometru. Má velmi pestré geologické složení a podle všeho tu nechybí horniny, které se formovaly za přítomnosti vody. Při odhadovaném stáří 3,8 miliard let by měly kráterové svahy i usazeniny na dně ukrývat informace o všem důležitém, co se za tu dobu na Marsu odehrálo.

Přistání Curiosity na Rudé planetě budí zaslouženou pozornost médií, jenže to nejzajímavější přijde teprve později, až jej překryjí jiné zprávy pozemské provenience. Těžký rover je totiž první mise, která by mohla přinejmenším naznačit, jestli se život vyvinul i jinde než na Zemi.

 

Jan A. Novák

Další články autora na www.novakoviny.eu


Planeta Mars

průměr: 6794 km

délka roku: 686,9 dnů

délka dne: 1,026 dne pozemského

průměrná vzdálenost od Slunce: 227,9 mil. km (1,52 vzdálenosti Země od Slunce)

atmosférický tlak: 0,8kPa, tj. cca 8 promile pozemského tlaku.

atmosféra: CO2 - 95 %, N - 2 %, Argon - 1 až 2 %, zbytek kyslík vodní pára a další příměsi

průměrná teplota: - 55 stupňů Celsia

rozsah teplot: -133 až + 27 stupňů Celsia

gravitace: ve srovnání se Zemí přibližně třetinová

 

MSL/Curiosity - základní údaje

hmotnost: 900 kg

hmotnost vědeckých přístrojů: 80 kg

délka: 2,7 metru

počet kol: 6

pohon: elektrický/radioizotopový generátor

trvání mise: 1 marsovský rok (2 roky pozemské)

technika věda
Autor: Redakce
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 46. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?