Punc perfekcionalisty získal, když si před lety nasypal do boty kamení a dlouhé hodiny kulhal zapadlými uličkami New Yorku, aby přesvědčivě zahrál ošuntělého umírajícího podvodníka v temném velkoměstském dramatu Půlnoční kovboj. Nebo když půl roku každé ráno běhal pod vedením trenéra amerických olympioniků, aby v thrilleru Maratónec přesvědčil jako postgraduální student.
Americký herec Dustin Hoffman obvykle detailně studuje svoji postavu a všechny nuance, i ty nejjemnější. Jeho proměny jsou dokonalé a někdy komicky dojemné. Zůstávají divákům v paměti. Dvojnásobný držitel Oscara ve středu oslavil pětasedmdesátiny.
"Chci se přiblížit k tomu, co vidím ve skutečném životě. Rád vidím rozcuchané vlasy, nenalíčené tváře s jejich skutečnými uhříky a přirozenými gesty" tvrdí. Má pověst herce, se kterým se nespolupracuje snadno, s režiséry často vede dlouhé diskuse.
Klavírista, číšník, prodavač...
Původně chtěl být klavíristou. Jeho prapředci pocházejí z Rumunska a do Chicaga se přistěhovali z bukurešťského židovského ghetta. Narodil se 8. srpna 1937 v Los Angeles. Po roce na losangeleské konzervatoři si ale kariéru klavíristy rozmyslel a zapsal se do pasadenské divadelní školy.
Později se přesunul do New Yorku, kde v bytě u kamaráda Gena Hackmana spal na podlaze. Byl číšníkem, prodavačem, vrátným, myl nádobí... Taky nějaký čas pracoval v psychiatrické léčebně.
Čtyřikrát se nedostal na proslulou školu Actors Studio, teprve pátý pokus vyšel. Začal se prosazovat na Broadwayi, kde si ho všiml režisér Mike Nichols a nabídl mu roli v Absolventovi. Způsob, jakým hrál nezkušeného studenta Benjamina, jehož zaučuje starší sousedka, dojímá i po letech: "Navenek působil jako omráčený, ale uvnitř pulzovala vitalita. Na plátně prostě existoval," konstatoval Nichols. Absolvent měl premiéru v roce 1967 a jeho zdánlivě rozpačitý, leč zásadový hrdina Benjamin dokonale vyjádřil pocity mladé generace, jež se bránila konformismu rodičů.
Rub americké společnosti mapovalo také Schlesingerovo drama Půlnoční kovboj (1969). Hoffman tu hrál outsidera, který provinčního gigola provází přízračným velkoměstským panoptikem. Ve westernu Malý velký muž (1970) zase zestárl ze sedmnáctiletého mladíka na stojedenadvacetiletého kmeta.
Paradokument Lenny (1974) oživil postavu baviče Lennyho Bruce, který provokoval publikum obscénnostmi a zemřel na předávkování drogami. Hoffman během půlročních příprav na jeho ztvárnění poslouchal nahrávky, studoval záznamy jeho vystoupení a setkal se s desítkami lidí, kteří Bruce znali.
... a nositel dvou Oscarů
Na oscarový trůn dosud vystoupal dvakrát. Poprvé za hlavní roli v dramatu Kramerová versus Kramer (1979), podruhé za kreaci v podobenství Rain Man (1988). Reklamní výtvarník Ted Kramer, kterého zčistajasna opustí manželka, patří do kategorie obyčejných "chlápků ze sousedství." Hoffman mistrně ztvárnil jeho zaslepenost, ale také narůstající odpovědnost za syna a psychické vypětí. Na figuru handicapovaného Raymonda, který se sbližuje se svým pragmatickým bratrem, ve snímku Rain Man, se připravoval mimořádně: "Během studia jsem se setkal s čtyřiceti lidmi nemocnými autismem. Někteří z nich mají neobyčejné schopnosti. Jeden uměl počítat rychleji než počítač. Postavu, kterou hraji, jsem odvodil ze skutečných lidí. Složil jsem ji z několika osudů."
Další nominace na Oscara přišly za filmy Půlnoční kovboj, Lenny, Tootsie a Vrtěti psem. V mistrovské komedii Tootsie (1982) Hoffmanův Michael dozraje v kvalitního chlapa až v přestrojení za ženu.
Velkou událost znamenaly také jeho návraty na jeviště. Kromě Smrti obchodního cestujícího z poloviny 80. let 20. století zazářil o pár let později i v Kupci benátském.