Ladíme na Vánoce
Ilustrační foto: pixabay.com

Ladíme na Vánoce

1. 11. 2016

Rodinná kapela by měla mít naladěno. Většinou se jedná o strunné nástroje. Cinkací a foukací ladičky jsou pro obyčejného smrtelníka k ničemu. Elektronická ladička je zdarma ke stažení do mobilu. Má vestavěný mikrofon a poslouchá, co se brnká, ručička ukáže, jestli je to správně. Funguje na všechny strunné nástroje. Potíž je v tom, že snímá i hluk na pozadí, ale někde ve vedlejší místnosti to snadno naladíte.

Kytara a pětistrunné banjo mají druhou strunu H (tak jí říkáme tady v ČR). Američani jí říkají B. Ladička tedy bude ukazovat B. To naše B oni mají jako Bb.

Lépe se pracuje s digitální klipovou ladičkou, která se připne na nástroj jako kolík na prádlo. Snímá vibrace nástroje, a tudíž je imunní vůči okolnímu hluku. Před pěti léty byly ladičky velké (např. Snark), teď už nebudí pozornost (D´Addario NS MICRO Tuner Planet Waves). 

D´Addario Planet Waves NS MICRO Tuner je asi nejmenší. Má i vypínač, nicméně se po 10 minutách nečinnosti sama vypne. Její malost je omezena displayem (aby se to dalo číst), klipem (aby se to dal přidělat) a knoflíkovou baterií a nakonec i zespodu jsou nějaké ovládací knoflíky a ty musí mít rozměr lidských prstů. Menší to snad už ani být nemůže. Display lze přepínat i nohama vzhůru, když by byla ladička nad hlavou nástroje. Důležitý údaj kupodivu obchodníci neuvádějí, jaký je rozpal klipu, resp. na jak tlusté prkno to lze upevnit. Odpověď je 11 – 22 mm. Houslová má větší klip.

Pracuje se s ní dobře, má i metronom 20 – 270 BMP bliká dva čtverečky vedle sebe.

Je tam i možnost překalibrace. Defaltně je nastaveno komorní A (440 Hz Pitch Standard). Dříve tak houkal televizní monoskop. To je v současnosti podle standardu ISO 16 od roku 1955 na frekvenci 440 Hz. Nicméně dříve se používalo třeba ladění na 435 Hz (dle rakouského standardu z roku 1885), s 440 Hz přišli prvně Američani v 1926. Od roku 1939 se začalo používat i v Evropě.

A jen pro zajímavost - J. S. Bach používal ladění na 480 Hz, Händel 422,5, později 409 Hz. Během 18. století se používaly různé standardy v rozmezí 400 a 450 Hz. Na začátku 19. století Nemci začali používat ladění na 423,3 Hz, o něco později 435 Hz. Italové pro změnu 451 Hz. Ve Francii se po protestu operních zpěváků nastolilo ladění na 435 Hz. Britové ke konci 19. století jako komorní A 439 Hz. I v současnosti používají různé orchestry různá ladění, kupříkladu některé americké i evropské ladí na 442 Hz, německé, rakouské a čínské ladí na 445 Hz.

hudba
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie

Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 9. týden

Sledovali jste také Mistrovství světa v biatlonu? Pokud ano, tak určitě budete znát odpovědi na kvízové otázky, které se tento týden budou týkat právě biatlonu.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Jakou největší výhodu má podle Vás zasílání důchodu na bankovní účet?

Ušetřené finance

21%

Bezpečnost

21%

Pohodlí

19%

Ušetřený čas

20%

Žádnou, důchod si vyzvedávám osobně a neplánuji to měnit

20%