Na i60 chodím často, ale napsala jsem jen jeden článek. Teď jsem dva měsíce v důchodu, přesluhovala jsem dva roky. Ale nějak špatně mi to začalo. Jsem po operaci makulární díry 6 týdnů, oko se hojí, ale musím být v klidu. Přidávají se další problémy, které se budou řešit až po oku.
Snažím se myslet optimisticky. Užívám si konečně volno, i když v omezeném prostoru. Auto stojí u domu a jezdím MHD. Spím. Kamarádky říkají, že nejhorší je zůstat celý den v pyžamu. Takže se pokaždé umyju a obleču, ranní kafe a pak něco dělám. Čtu! Jsem v kontaktu s lidmi, i když někdy jen telefonicky.
Mám dva syny. Jeden je singl, není úplně v pořádku, ale pracuje a bydlí ve svém bytě. Druhý žije 200 km ode mne. Pro tuto rodinu jsem tchýně. Tak, jak se opravdu píše. Někdo řekne - vím, co jsem si vychoval. Není to pravda. Jsou tady i další faktory. Na úklid jsem si sjednala mladou paní. Navázala jsem vztah s maminkou, hledala náhradní babičku. Holčička je malinká. Hodně mne těší, když mi říká babi a umí už říct, co chce.
Včerejší den byl moc nevlídný. Ale maminka přišla, přišel i syn, hráli jsme si s holčičkou, zpívali jsme jednoduché písničky. Koupila jsem si do důchodu klavír, holčičce se to moc líbilo. Upekla jsem domácí kváskový chleba. (Kvásek jsem dostala na rozloučenou v práci.) Udělala jsem svačinu, jen chleba s máslem, ale byl moc dobrý. Takže včerejší den skončil sluníčkově. A dnes už sluníčko svítí a den začíná dobře.
Přeji všem pěkný týden. Heli
