Život stromů aneb s kovbojkou do lesa
Ilustrační foto: archiv autorky

Život stromů aneb s kovbojkou do lesa

28. 11. 2016

Chcete se jako já dozvědět něco více o stromech? Jejich život je pro nás tajemný, to mi věřte. Dodávají nám tolik potřebnou sílu a energii, ale přitom o nich tak málo víme.

Osamělý strom není les, stejně jako osamělému člověku se nežije nejlépe, i tak je to u stromů. Každý strom je pro své společenství cenný, kéž by to tak bylo i v životě lidí. Zatímco stromy si svých vrstevníků váží, lidé často nikoli.

Les podporuje i nemocné stromy. Pařezy postupně uhnívají, za několik desetiletí se mění v humus. Jak se stromy vyjadřují? Vonnými látkami. Mají i voňavá sdělení, vrby, či kaštany, zvou včely na hostinu. Bylo by krásné, kdybychom mohli slyšet, jak se daří bukům, dubům a smrkům, co je trápí. Pokud ale při procházce lesem uslyšíte tiché praskání, tak to možná nebyl jen vítr, to pouze strom vám možná chtěl cosi říci...

Stromy snášejí žízeň hůř než hlad. Když se dostaví krutá žízeň, začnou stromy křičet. Je možné, že praskající kořeny jsou křikem žíznícího stromu... Věděli jste, že tvary stromů hovoří o tom, jak jsou zdravé a kolik let života jim zbývá? Rozsoch je strom, který se v určité výši rozdvojí. Pokud se tento přechod podobá písmenu U, pak se většinou nic nestane. Avšak běda, když rozsoch připomíná V. Potom se zpravidla opakovaně trhá.

Stromy mají sociální cítění a vzájemně si pomáhají. Pro stromy je důležitá kůra, je stejně tak ochranná, jako kůže pro člověka. Kůra a mechový porost podávají svědectví o stáří stromu. Proč jsou kořeny důležitější, než ostatní části stromu? Možná v nich sídlí něco jako mozek.

Staré listnaté stromy nám nabízejí službu. Krátkodobou předpověď počasí prostřednictvím pěnkav. Vyzpěvují - "jsi, jsi, překrásný polní maršálek." To ale slyšíme jen za pěkného počasí. Když se blíží déšť, promění se zpěv v pokřik "rééééč!".

Na sklonku léta se lesů zmocňuje zvláštní nálada. Stromy si natankují ze slunce, s jeho pomocí vytvářejí cukr a jiné rezervy. Zásobárna na zimu je pod kůrou a v kořenech. Shazování listí je ochranné opatření. Spánkový deficit mívá u stromů podobné důsledky, jako u lidí. Proto duby, či buky zasazené v květináčích doma nepřežijí. Nedopřáváme jim klid a v prvním roce umírají.

Také se vám líbí mech? Mně ano. Mechy využívají strom jako podklad. Mech u mladých stromů sídlí jen několik centimetrů nad zemí, zatímco později tvoří podkolenku ve spodní části.

Lesní vzduch symbolizuje zdraví. V listnatých lesích se otevírají srdce. V jehličnatých lesích se podobné pocity neobjevují. Duby méně často vyhlašují alarm, takže dochází spíš k výměně příjemných zpráv, které se prostřednictvím čichu dostávají do našich mozků. Jehličnaté porosty redukují viry a bekterie. Každá procházka lesem znamená kyslíkovou sprchu. To ovšem jen ve dne. Po setmění vypouštějí spoustu oxidu uhličitého.

Jak stromy dýchají?  Část jejich "plic" můžete vidět. Jsou to listy a jehličí. Na dolní straně mají nepatrné škvírky, které vypadají jako maličká ústa. Tudy se ve dne vypouští kyslík a v noci oxid uhličitý.

Když stromy upadnou do zimního spánku, kyslík se nedoplňuje ani ve dne. Žádný strach, klidně se můžeme zhluboka nadechnout i pod zasněženými buky a smrky. Zachraňují nás globální vzdušné proudy, které přinášejí svěží mořský vítr.

Kdoví, možná jednoho dne porozumíme řeči stromů, zatím se tedy otevřete své fantazii.

Jisté je jedno. Stromy navzájem komunikují, starají se o své potomstvo, pečují i o své staré a nemocné sousedy. Vnímají a cítí.

Buďme rádi, že můžeme objevovat jejich životní cesty a tajemství, a chraňme je. Věřte, že při příští procházce lesem budete vnímat zelený okolní svět novým pohledem. Stromy si předávají informace, pociťují bolesti, mohou dostat úpal, časem se jim tvoří vrásky, stejně jako nám lidem.

Les je můj druhý domov s Meginkou, je nám v něm dobře. A nyní, když jsem načerpala další poznatky o stromech, budu ještě vnímavější. Ráda bývám pod vrbou, mám jednu tu naši, zastavím se ale i u pařezů, zvláště u těch, které jsou zahaleny mechem, či je v blízkosti kapradí. Vnímám více tvary stromů, na Resslu máme les, kde jsou místa tajemná s tvary záhadnými.

Poznatky jsem načerpala z knihy "Tajný život stromů" /P.Wohlleben/, kterou vřele doporučuji třeba jako vánoční dárek. Vždyť je tu advent, tak proč neozdobit tu lesní krásu svátečně. Chraňme společně lesy, ať se nestane svátek z možnosti do nich vstoupit...

Vložila jsem i dvě videa "Když objímám strom" a "Krásná je ta naše země..." do videí, podívejte a nejen o adventu vám bude líb

"Holky" z lesní školky Eva & Meginka

Můj příběh stromy
Hodnocení:
(4.5 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie

Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.