Vánoce jsem vždy vnímal jako svátky rodinné pohody a ne jako období shánění různých nákladných dárků příbuzným a omezoval jsem se především na menší funkční dárky pro děti, z nichž většinu jsem vlastnoručně vyráběl nebo ze vhodných polotovarů upravoval. Pokud jde o dospělé rodinné příslušníky, již před mnoha léty jsme se dohodli, že si budeme o vánocích věnovat pouze malé symbolické dárky, a zaměřili se především na rodinnou pohodu.
V loňském roce jsem např. oběma starším vnoučkům zhotovil pevné chůdy se dvěma výškovými úrovněmi stupaček a dřevěné pistolky na střílení gumičkami. Čtrnáctiměsíční vnučku jsem potěšil více než čtyřicet let starým překližkovým kočárkem, který jsem tehdy vyrobil dceři k narozeninám a který po přebroušení a přelakování nadchnul i naši malou vnučku. Celá desetiletí jsem již v předvánočním údobí nenavštívil žádný supermarket přeplněný nervózními lidmi zoufale hledajícími nahonem nějaké vhodné vánoční dárky. Vhodné drobnosti, které mne svou funkčností příležitostně zaujmou, si již s velkým předstihem nastřádám pro své blízké během běžného roku. Malé Kamilce jsem letos zhotovil lehké dřevěné zábradlíčko, které jsem již s předstihem přichytil na stěny pod hlavní zábradlí u schodů z horního podlaží na náš výměnek, což vnučka nadšeně ocenila, že má teď svoje zábradlíčko „pro Kamilku“ a může sama bezpečně scházet ze schodů.
Samotný Štědrý den se snažím organizovat v podstatě téměř tradičně. K obědu uvařím pikantní česnekovou polévku pro celé příbuzenstvo v domě, při štědrovečerní večeři si dám jeden kus kuřecího řízku se třemi lžícemi bramborového salátu (zatímco má žena a dcera si dají tradiční porci kapra) a potom až u stromečku sním tři-čtyři kousky cukroví, jednu mandarinku a dám si šálek kávy. Odměnou za tento přístup mi potom je příjemný pocit „nepřežranosti“ jak po zbytek večera, tak během následujících svátečních dnů.
Ač jsem formálně ateista, před rozsvíceným stromečkem přečtu svým pěti vnoučatům z bible část evangelia podle Lukáše pojednávajícího o okolnostech narození Ježíše a následně zdůrazním nesmírný přínos Ježíšova poselství, pokud jde o mezilidskou solidaritu a lásku k bližnímu. Vyslovím také naději, že jev, který provozuje část současné zhýralé společnosti, která degradovala vánoční svátky na „slavnost plného břicha“ a nehorázných, mnohdy zbytečných nákladných nákupů, je dočasným jevem, který bude v budoucnu zřejmě překonán. Vnoučky nabádám, aby se učili žít skromně a těšili se z toho, co mají, a mysleli na jiné děti, které nejsou tak šťastné jako oni.
K vánocům přeji svým kolegyním a kolegům seniorského věku z i60 hodně pohody a zdraví do dalšího roku.
