V krátkém zimním podvečeru,
kdy mlčenlivý sníh je všude,
chci se vplížit v ztichlém šeru
a počkat si, až tma tam bude.
Lavice mlčí, ježíšek spinká
a starý regenschori hrá mu.
Až dohraje, tak zvonek klinká
a pak ticho rozhostí se v chrámu.
Chlad připlíží se ke strunám
a k listům starých partitur.
Až regenschori zavře kúr,
já vyšplhám se k varhanám
a sednu za mohutný korpus.
(Matka k sobě Dítě přivine.)
Já hraju: Ave, ave verum corpus,
natum de Maria Virgine…
(Ave verum… = Buď pozdraveno, tělo Kristovo, zrozené z Panny Marie… Text ze 14. století a slavná skladba W. A. Mozarta z konce 18. století)
