Důchodce Fanouš Hovorka se z místního rozhlasu dověděl nepříjemnou zvěst. V pondělí bude v jeho rodné vísce výpadek elektrického proudu. V domácnosti má všechno na elektriku. Topí plynem a nemá ani náhradní kamna na tuhá paliva. Plynový kotel je závislý na elektrickém čerpadle. Nebude televize, ani počítač. Je únor a Fanouš nehodlá prodlévat den v nevytopené místnosti. Výpadek má být až do tří hodin odpoledne. Do té doby prostě nebude doma. Fanouš sice působí jako ostraha v prodejně s drahými parfémy, ale ten den bohužel nemá službu. Potřebuje nebýt doma celých osm hodin.
Najednou se dostavil spásný nápad: "Budu se celý den ohřívat ve vlaku!“ Pomyslel při tom na dědka Voráčka, který využil všeobjímající nápady prezidenta Havla. Ten tehdy prosadil jízdu vlakem zdarma pro seniory nad sedmdesát let. Stačilo průvodčímu před nosem mávnout občanským průkazem. Dědek tak jezdil do Luhačovic sto padesát kilometrů na gulášovou polévku. Fanouš má od osmnácti let režijní průkazku, takže není závislý na dobročinnosti úřadů.
Za deset minut sedm usedá důchodce do vlaku. Za hodinu vystupuje na hlavním nádraží v Brně. Ale co teď? Pravidelnou cestu do prodejny nehodlá absolvovat. Za půl hodiny by nebylo kam jít. V bistru před nádražím si dá utopence a malé pivo. Snídá tak ve městě zcela pravidelně. Za deset minut je po všem. Venku je citelný chlad. Naštěstí jsou nedaleko tři prodejny Genesis, vše za čtyřicet devět korun. Ve všech prodejnách se probírá stohy černých kalhot, hodících se ke službě v prodejně. I když musí vždy po schodech, je tam alespoň teplo.
Celá akce zabrala sotva hodinu. Venku jej opět přivítá lezavý chlad. "Musím do tepla a sednout si.“ V kavárně Pod hodinami přichází o sedmdesát korun. Rychle to přepočítá na počet káv za dvanáct korun z automatu. Je to daň za půl hodiny u stolku ve vytopené místnosti. Ze dne bez elektrického proudu doma ukrojil necelé dvě hodiny.
Jedno pivo v pivnici hotelu Pagas mu zkrátilo zabíjení času o půl hodiny a obralo o třicet osm korun. Hodinu umořil při návštěvě tří antikvariátů. Je půl jedenácté a nastane čas předčasného oběda. Míří do restaurace Bogoda za pátým peronem hlavního nádraží. Je to rodná putyka všech abiturientských srazů. Snad narazí na nějakého kamaráda.
Překvapeným očím se zjevila souprava pantografové jednotky Rail expres. Jede do Olomouce a průvodčí už čeká na odjezd, Pošupajdí si ti sto šedesáti kilometrovou rychlostí. Cestovatel ale neví ještě, kam. Možná až do Přerova, nebo Olomouce. Lahvové pivo a masová bageta, společně s vytopenou soupravou cestujícího uspávají. Asi po stovce kilometrů zastavuje souprava ve stanici Hodonín. Najednou Fanouš oknem zahlédne malý motoráček, stojící na vedlejší koleji. Pojede na trať lokálky, projíždějící krajem rovin a vinohradů. Krajem, nad kterým nezapadá slunce. Nikdy v životě po té trati nejel. Rychlý přestup a pak už nastane nostalgický návrat do časů malých staniček, šedovlasých výpravčích a mechanických návěstidel. Sám před padesáti lety na jedné takové staničce začínal. Hodinu a půl se čtyřicetikilometrovou rychlostí blíží cestovatel opět k Brnu.
O půl druhé je znova na pátém peroně před restaurací, do níž směřoval před čtyřmi hodinami. Vlak domů odjíždí ještě za dvě hodiny! Pohled na jídelní lístek jej odradil od konzumace. Dal si jenom pivo za čtyřicet korun. Byl nucen sledovat televizi s velkoplošnou obrazovkou. Byla němá, zato se místnost plnila reprodukovanou hudbou neznámého původu. Konečně cestovatel usedá do soupravy, která jej přiveze domů. Doma bude po čtvrté. V tu dobu už jistě bude vše v nejlepším pořádku, všechny systémy budou pracovat normálně, řečeno jazykem kosmonautů. Celým tělem prochází slastný pocit. Říká si: "To jsem krásně obelstil ten výpadek proudu!“
Pak mu to došlo. "Proboha, já jsem vůl! Vždyť jsem si mohl vyměnit směnu s kolegou Hambálkem. Teď bych se potuloval vytopenou prodejnou, sledoval hezké ženy a za tři hodiny by mi padla. Nestálo by mne to tři stovky a ještě bych na tom vydělal!“ A najednou se mu zjevil pojem relativity.. Zatímco on procestoval část Jihomoravského kraje, prostál kolega Hambálek celou tu dobu na jednom místě. Průšvih je v tom, že Fanouš Hovorka už dost dobře neví, který z obou hlídačů prožil v ten den větší dobrodružství!
