Věčné matky mají věčné děti

Věčné matky mají věčné děti

25. 4. 2017

dna šedesátnice každý den volá svému čtyřicetiletému synovi a hovor končí otázkou, zda je dostatečně teple oblečen. Další dáma, dvaasedmdesátiletá o svém padesátiletém synovi mluví jako o "mém chlapečkovi". Když jej navštíví, vaří mu krupicovou kaši. „Má ji moc rád,“ vysvětluje. Uvědomit si, že děti od určitého věku nejsou dětmi, je těžké. Některé ženy si to neuvědomí nikdy.

Mama, fere

V knize Příběhy z olivového ostrova, kterou napsala Pavla Smetanová, Češka žijící na řeckém ostrově Korfu, je tento odstavec: „Synové, i když svou matku nade vše milují, si z ní dělají naprostou služku. Byla jsem svědkem nejedné situace, kdy muž přijde domů k rodičům, usadí se, zapálí si cigaretu a zahlaholí: Mama, fere... tedy, matko, přinášej. A matka, celá růžolící, běží, vaří kafe, nalévá ouzo, donáší dobroty a lahůdky, které připravila speciálně pro synovu návštěvu.“

Tak co, nepoznává se v tom náhodou některá žena? Jistě, je to přirozené, chtít dětem snést to nejlepší, potěšit se z jejich návštěvy. Ale i v tomto směru platí heslo: všeho s mírou. Když se ho naučíme dodržovat, bude to především ku prospěchu celé rodiny.

Psychologové upozorňují na zajímavou skutečnost: Většinou se ženy hůře smiřují s dospělostí svých synů než dcer. Z dospělé dcery se pro ně často stává kamarádka, která se umí postarat sama o sebe, o svou rodinu, případně ještě pomáhat stárnoucí mámě a tátovi. Ale dospělý syn zůstává v očích matky chlapcem, u něhož je třeba dohlížet na teplé oblečení, kvalitní stravu a podobně.

„Takový, jako je vztah syna s matkou, je pak obvykle i jeho vztah k partnerce,“ říká psycholožka Alice Vondrová. „Takže je pravděpodobné, že ti, kteří byli zahrnuti velkou mateřskou láskou až do dospělosti, budou očekávat podobnou péči i od své ženy.“

Potíž je však v tom, že obrovskou péči pak od těchto manželek neočekávají jen rozmazlení synové, ale i jejich milující rozmazlující matky. A jak známo, péče manželky nikdy není tak skvělá, jako péče maminky, to si myslí většina matek.

V jižních zemích běžné….

Především jižní národy jsou proslulé tím, že tam jsou čtyřicetiletí i padesátiletí plešatějící otcové rodin stále rozmazlováni svými matkami, a ať udělají cokoli, dotyčné vždy stojí na jejich straně. Mnoho žen, které se provdaly do Řecka, Itálie, zemí bývalé Jugoslávie a dalších jižně položených oblastí, má humorné i méně humorné historky dokazující, že mateřská láska je bezbřehá. Humorné jsou historky do chvíle, dokud se týkají někoho jiného. Kdo je prožil, humor ztrácí.

Čtyřicetiletá žena z Olomouce byla donedávna provdána do Chorvata. Z romantické lásky, která začala na dovolené u Jadranu, se nakonec vyvinulo nesnesitelné soužití. Důvod rozvodu? Žena příčině říká "stara mama." Tak nazývá matku svého muže. Sedmdesátiletou hlavu rodiny, která ji klidně přišla napomenout, že jejímu synáčkovi už třetí den po sobě neuvařila oběd s masem. „Nebude mít sílu, když mu vaříš jen zeleninu a těstoviny,“ říkala. „Namítala jsem, že jsme se rozhodli jíst zdravě, že on sám na mase každý den netrvá. Když jsem manžela prosila, aby to mamince vysvětlil, pokrčil rameny a klidně ji nechal, ať mě dál pořád peskuje. Nejhorší byl jejich zvyk, že mu máma každý večer chodila dávat pusu. Prostě večer otevřela dveře našeho přízemního bytu, vešla bez pozvání, kráčela do ložnice, kuchyně nebo koupelny, podle toho, kde se manžel zrovna nacházel, tam ho políbila, pohladila ho po tváři a zase šla,“ popisuje jejich soužití.

Ví, že to sedmdesátiletá máma myslela dobře, ale říká, že doufá, že se sama nikdy tak ke svému synkovi chovat nebude.

… v Česku nikoli výjimečné

A další historka. Šestašedesátiletá Marie z Ostravy chodí každý týden prát, žehlit a uklízet svému dvaatřicetiletému synovi, který žije sám. Vydělává slušné peníze, má vlastní byt, auto, každý rok jezdí na zahraniční dovolené, ale své mámě za výpomoc v domácnosti nic nedává. „Představte si, že mi jednou chtěl dát peníze, pak mi nakoupil jídlo, jednou mi dokonce chtěl koupit zájezd k moři. Blázínek jeden malý, takové zbytečné utrácení. Říkala jsem mu, ať si penízky rozhodně nechá sám pro sebe, že já už nic nepotřebuju, že mu uklízím ráda,“ vypráví Marie. „Jednou tam žil asi půl roku s nějakou slečnou. Říkal, že uklízet nemám chodit. Chodila jsem stejně, je zvyklý na můj pečlivý úklid, ta holka to stejně odbývala, ale on byl zamilovaný, tak to neviděl. Naštěstí se rozešli a je zase sám.“

Ano, pro mnoho žen je těžké uvědomit si, kde je hranice. Kdy je mateřská láska přirozená a kdy přehnaná, ba přímo škodlivá. Žena obvykle zůstane mámou na věky, cítí se tak, i když je jejím dětem už třeba padesát let. Ale když jim to přespříliš dává najevo, hrozí, že se ty padesátileté děti jako děti opravdu chovají. A to snad žádná máma nechce.

rodina
Hodnocení:
(5 b. / 1 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.