Živáček přijde na ten boží svět, jak pískle malé, holátko,
růžové jak selátko.
Pak povyroste, už je větší,
to pak se dějí věci.
Hned je tu kráva, býk i vůl a já stojím ,jak v plotě kůl.
Koukám jak slepice vyplašená,
čučím jak vrána,
oči jak výr, vyvalená.
Je celkem zíma , krokem šneka
a s hejlem na nose odcházím ke štěněti piva vypálit červa.
Pak smíchy brečím jako želva,
a kdo se mnou nejde,stojí opodál a jen se ptá ,
pozdě přijde a po žížalkách má.
Však nejsou všechny písklata stejný,už je to tak ,
tohle, to je velmi ojedinělý pták.
Pokladek doma nemá,
stále něco hledá.
Hadí ocásky mu nejsou cizí,
hned je tu a hned zas zmizí.
Červíček poznání v něm stále hlodá
a pokoje si nikdy nedá.
S pávem nemá společného nic,
živáček je jako rys.
Zobák, ten mu správně narost,
všichni mají z něho radost
Ba i jazyk, ten má mrštný -snad i jako hadí,
copak,vy jste ho nepoznali ?
Tenhle živáček už není žádné holátko, ani růžové selátko.
A kdo nezná - rychle pozná, je tu s námi mezi vámi.
Živáček je ptáček roku - od loňska -
to je přece ........ČERVENKA.
,