Všichni létají na Zanzibar za přírodními krásami, faunou, flórou nebo si jen tak odpočinout. Ale my ne. My tu dálku absolvujeme proto, abychom se vzdělali v exaktních vědách. Fyzika, matematika, astronomie…
Na cesty si s sebou přibaluji svůj malý milý notebook. Místo zábavy s ním mě však čekají „vysokoškolská studia“. Tázajícím profesorem se stává můj muž, který odbornými dotazy začal, sotva jsme se přiblížili k rovníku.
Jé, to je Kilimandžáro, to je nádhera. Jak se jmenují ty mraky, co kolem něho poletují? Startuji mozek a začínám pátrat v paměti. Je to cirrus? Nebo snad stratus? A co nimbus? Víš co, večer se podíváme.
Pilot hlásá přelet rovníku. Další problém. Točí se ta voda při odtoku opravdu jiným směrem než na severní polokouli? A co ty pasáty? Víš co, večer se podíváme.
Na fyzikální zákon, který umožňuje letadlu letět, jsme se podívali už posledně, takže v tomto směru jsme již vzdělaní. Už se večer dívat nemusíme.
Přistáli jsme, čeká nás krásné letovisko plné Čechů a Italů. Palmy, bugenvilei a oceán. Nádherná vodní plocha. Ale ejhle, do rána zmizela. Odliv. Ale největší, jaký jsme kdy zažili. A jak bude trvat dlouho? V kolik hodin se voda vrátí? A já už tuším, že mám před sebou studia slapových jevů. A také ano. Víš co, večer se podíváme.
Krásná jasná noční obloha. Co je to za souhvězdí? Kde jsou ta „naše“. Co Jižní kříž? Víš co, ráno se podíváme.
Hele, to jsou krásná ptačí hnízda. To budou asi snovači. Oni třepotají tak rychle křídly, že se udrží na místě. Víš co? Večer…
A já, místo abych trávila své All incllusive na baru, sedím u počítače a řeším zadané úkoly. Dozvídám se, že existují cirkumpolární souhvězdí, že periodicita dmutí při slapových jevech je asi 12 a půl hodiny, denní zpoždění je cca 50 minut a že pohyb vody při odtoku má souvislost s magnetickým polem a Corriollisovými silami.
Ale ani můj manžel nezahálí. Procvičuje se v matematice. No, spíše v počtech. Při vodním aerobiku stojí na špičkách, přehlíží kroužek cvičenců a počítá, kam se nejlépe postavit, aby na něj do páru vyšla ta subtilní černooká Italka a ne ten robustní hlučný Rus.
Při hře v šipky kontroluje masajské animátory, zda dobře sčítají, protože to jsou přece jen počty přes desítku a ty jim tak dobře nejdou.
Náš odpočinkový pobyt na Zanzibaru je opravdu nabit vědou a poznáním. Jenom jeden „fyzikální“ zákon nám nikdo neobjasnil. My se učíme cizím jazykům už padesát let a nic a ti slabí masajští počtáři už umí za pár let italsky, česky i rusky. Zřejmě ty exaktní vědy nejsou pro ně až tak životně důležité.
