Rakytník je odolný, nenáročný a dlouhověký keř (strom), který údajně skutečně dokáže růst až sto let. Jeho domovinou jsou Kavkaz a střední Asie, hojně roste na Sibiři, znám je od nepaměti také v Číně, Mongolsku či Indii. Existuje více druhů (tibetský, vrbolistý a další).
Určitě si také zasaďte
I když u nás ve volné přírodě neroste, dá se snadno pěstovat, a to i na svazích, které zpevňuje svými hluboko sahajícími a rozvětvenými kořeny. Dobře prospívá na písčitých nebo kamenitých půdách, nejlépe zásaditých či neutrálních. Miluje slunná místa. Při výsadbě počítejme s dostatkem místa. Zajímavě tvarovaný keř s úzkými stříbrnozelenými listy (hyppophae znamená třpytící se kůň – podle srsti zvířat, která se pásla v oblastech výskytu rakytníku) se totiž umí pořádně rozrůst, ale lze jej samozřejmě tvarovat. Abychom mohli od konce srpna do října (podle odrůdy) sklízet oranžově až zlatočerveně zbarvené malvičky, musíme si opatřit samčí i samičí sazenice, protože rakytník je dvoudomý. V současnosti to není problém, neboť v zahradnictví nám prodají požadované pohlaví a poradí s pěstováním. Pupeny samčích rostlin jsou sice větší a raší hustěji, ale pozná se to až později. Optimální je vysazovat k jednomu samci dvě i více samic. Ty vás potěší prvními plody už i druhým rokem. Rostliny jsou nenáročné, mladé za horkého léta ale přece jen občas zalijte. Stříhejte maximálně 30 procent rostliny.
Vitamin vedle vitaminu
Plody je třeba otrhat včas. Přezrají-li, sníží se v nich obsah léčivých látek. Protože větvičky mají trny, je dobré je nastříhat a nechat i s plody zmrznout v mrazničce a ty potom v sáčku „oklepat“. Rakytník přezdívaný též „sibiřský zázrak“ nebo „citroník severu“ je po šípku druhým nejbohatším přírodním zdrojem vitaminu C. Vědci dokonce tvrdí, že jedna bobulka pokryje denní dávku „céčka“. Pomyslné první místo naopak drží v obsahu vitaminu E. Obsahem karotenu, z něhož se tvoří vitamin A, se vyrovná mrkvi. Nechybí mu ani vitaminy D, P, F, K a vitaminy skupiny B, dále obsahuje rutin, flavonoidy, pektin, silice, třísloviny, organické kyseliny, oleje, minerály a mnoha dalších látek prospěšných lidskému organismu. Důležitý je také obsah alkaloidu hippopheinu, který se v těle přeměňuje na serotonin, hormon důležitý pro celkovou vitalitu a chránící organismus proti depresi.
Přírodní lék k nezaplacení
Konzumace plodů rakytníku zlepšuje celkový zdravotní stav člověka, zvyšuje jeho pracovní schopnost, koncentraci a aktivitu. Působí jako skvělý stimulátor, povzbuzující odolnost proti infekcím i stresu, chřipce, angíně, bolestem hlavy. Příznivé účinky má na krevní oběh, na hojení sliznic plic a průdušek, na trávicí ústrojí, léčí žaludeční onemocnění i vředy, prospívá žlučníku. Ulevuje kloubům, léčí revma a dnu. Působí proti skleróze, tlumí bolest, pomáhá při Basedowově chorobě způsobené nadměrnou tvorbou hormonu štítné žlázy. Je dobrou prevencí civilizačních chorob jako je například arterioskleróza. Vně se používá rakytníkový olej, který hojí rány, popáleniny, omrzliny, zapařeniny a další kožní onemocnění, pomáhá při křečových žilách. Je také vynikajícím kosmetickým prostředkem k ošetření a masážím pokožky, neboť díky vitaminu E zvyšuje její pružnost, omezuje tvorbu vrásek a zaceluje bez jizev drobná poranění. Oplachování odvarem z listů údajně zpomaluje vypadávání vlasů.
I když jsou léčivé látky obsaženy v menším množství i v listech, zpracovávají se hlavně plody. Nejúčinnější jsou (jak jinak) v čerstvém stavu. Proto se z nich lisuje šťáva, nebo za studena vyrábí sirup. Oblíbené jsou rovněž marmelády, želé a likéry, v nichž ovšem tepelná úprava některé látky zničí. Plody můžeme též usušit, rozemlít a poté užívat jednu čajovou lžičku ráno a v poledne. Sušené plody jsou výborné i k přípravě čaje. Můžeme připravit též tinkturu, kterou užíváme dvakrát až třikrát denně po dvaceti až čtyřiceti kapkách. Z listů připravujeme nálev: lžičku nasekaných listů v šálku zalijeme vřelou vodou, přikryjeme a ponecháme 10 minut luhovat. Popíjíme dvakrát denně. Ozdravné kůry provádíme po dobu čtyř a šesti týdnů. Zvyšování dávek se nedoporučuje, protože účinek zůstává stejný. Lístky lze usušit také na čaj.
Rakytníkový likér
Umeleme 0,5 kg malviček rakytníku, smícháme s 0,5 l vodky (nebo jiné silné lihoviny) a necháme osm dní stát v teple. Potom svaříme 0,5 kg cukru s menším množstvím vody, rakytník přecedíme přes plátýnko a smícháme s vychladlým cukrem. Opět přecedíme, slijeme do láhví a necháme tři měsíce uležet. Zátku vytvořenou ze slupek můžeme posléze odebrat.
Rakytníkový sirup
Umeleme 3 l omytých plodů rakytníku, zalijeme 2 l vlažné vody, přidáme 2 dkg kyseliny citrónové a nechám 24 hodin luhovat. Potom přecedíme přes plátýnko a ještě vymačkáme. Na 1 l získané šťávy přidáme 1 kg krystalového cukru, který v ní za občasného míchání rozpustíme. Můžeme přidat Petol. Plníme do láhví. Rakytníkový olej Plody usušíme na mírném teple, aby si zachovaly původní barvu i vůni. Potom je rozdrtíme a zalijeme nejlépe panenským olivovým olejem tak, aby byla drť ponořena. Necháme dva až tři týdny stát na teplém místě a každý den řádně protřepeme. Poté přecedíme a zbytek hmoty propasírujeme přes plátýnko. Skladujeme v tmavé sklenici. Užíváme třikrát denně jednu lžičku. Babička mi občas, když jsem zlobila, říkala: „Jdi k šípku!“ Na podzim je to vlastně dobrá rada. Pokud ještě nemáte rakytník, ani možnost ho od někoho dostat, vyrazit na šípek také určitě nebude od věci.
