Z dýmu ohníčků
Vzduch zavoněl podzimem z polí a ohníčků
ta vůně probudila vzpomínky dávno už zasuté
V paprscích ranního slunce
třpytí se v pavučinách kapičky rosy jak diamanty
Chlad dýchnul do dlaní
vzdálené obzory chvějí se v mlžném oparu
Cesta, parádnice
připjala si náhrdelník z červených jeřabin
Stromy zaměnily zelený šat
v nádherná barevná roucha
Kobercem šustícího listí
mé kroky jen tak bez cíle jdou
a má mysl noří se v obrazy už vybledlé...
ukryté v koutku mé okoralé duše...