V DNA pravděpodobně hraje důležitou úlohu její negenetická část, která se dlouho považovala za "odpadní". Ukazují to nové výzkumy vědců z celého světa. Takzvaná odpadní DNA by podle nich například mohla být klíčem k mnoha komplikovaným chorobám či třeba k vysvětlení toho, jak riziko nemoci může ovlivnit prostředí.
Podle Marka Rubina z Cornellovy univerzity zkoumající rakovinu prostaty jsou tato zjištění velmi významná. „Nepochybně budou mít dopad na náš lékařský výzkum rakoviny,“ uvedl.
Nový objev je výsledkem projektu Encode financovaného americkou vládou, na němž se podílelo 440 vědců z 32 laboratoří po celém světě. Negenetická část DNA, dříve odmítaná jako odpad, podle nich hraje klíčovou roli při kontrole chování buněk či orgánů. Mohla by tak skrývat vysvětlení toho, proč například jedno z geneticky totožných dvojčat trpí depresemi a nemocemi, zatímco druhé je naprosto zdravé.
Buňky předurčí přepínač
Vědci nyní budou zkoumat, jak změny v negenetické části DNA tvořené nejméně čtyřmi miliony takzvaných genetických přepínačů přispívají k lidským nemocem. Výzkum by mohl přinést zcela nové léky. Zároveň by mohl více objasnit vliv prostředí na různé choroby. Například u jednovaječných dvojčat vystavených různému prostředí mohou nastat jiné změny v negenetické části DNA. Jedno dvojče pak může onemocnět, zatímco druhé zůstává zdravé.
Vědci v odpadní DNA objevili komplexní systém, ve kterém genetické přepínače fungují podobně jako třeba vypínače světla. Určují, jaké geny se uplatní v konkrétních buňkách a kdy se tak stane. Rozhodují například o tom, zda se z buňky stane neuron anebo třeba součást jater.
Podrobná mapa genomu
Eric Lander z Broadova institutu, který je společným projektem vědců z Harvardovy univerzity a Massachusettského technologického institutu, rozdíl mezi novým objevem a předchozími poznatky o lidském genomu přirovnal k rozdílu mezi podrobnými mapami a pohledem na zemi z vesmíru.
„Z toho také není jasné, kudy vedou silnice, ani jak rušná je doprava a ve kterou denní hodinu, ani kde jsou dobré restaurace či nemocnice,“ uvedl Lander. Nyní ale vědci objevili tolik nových dat, že z toho "má závratě". „Nové výsledky jsou senzačním zdrojem,“ podotkl vědec.
O závěrech rozsáhlého výzkumu tento týden v šesti různých článcích informoval prestižní časopis Nature. Celkem 24 studií pak zveřejnily časopisy Genome Research a Genome Biology. Další článek chystá například i renomovaný časopis Science.