Částečnou úlevou pro nejpotřebnější seniory může být příspěvek na bydlení, který poskytuje stát. Kdo na něj má právo a jak lze o příspěvek žádat, se dozvíte v následujícím článku.
Problémy s příliš vysokými náklady na bydlení mají dle odborníků především senioři, kteří žijí osamoceně. Těch přitom stále přibývá. Dle analýzy Ministerstva pro místní rozvoj za rok přibylo více než 15 tisíc domácností, které tvoří samostatně žijící senioři. Z celkového počtu 1,2 milionu samostatných domácností tak aktuálně téměř polovinu obývají lidé nad 65 let. Potýkat se musejí také s rostoucími náklady, ty se mezi lety 2015–2016 zvedly o 113 korun. Měsíční náklady na bydlení pro samostatně žijící seniory tak činí průměrně 4 259 korun. Měsíční náklady na bydlení českých seniorů jsou sice o zhruba 1 300 korun nižší než náklady průměrné české domácnosti, problémem osamoceně žijících seniorů jsou však jejich mnohem nižší příjmy. Dle údajů Českého statistického úřadu totiž náklady na bydlení u samostatně žijících seniorů tvoří 31 % z čistých peněžních příjmů domácnosti. U průměrné domácnosti tytéž náklady spolknou pouze 17 % z celkových příjmů.
„V reálných situacích dokonce mohou senioři vynaložit na bydlení ještě větší podíl z příjmů. Na průměrný důchod, jenž aktuálně činí 12 298 korun, totiž zdaleka nedosáhnou všichni senioři. Důchodce, který měl průměrnou měsíční mzdu 13 tisíc korun, si po 34 letech pojištění například přijde na zhruba 9 tisíc, po zaplacení nákladů na bydlení mu tak často nezbude na věci denní potřeby, natož na nenadálé investice,“ rozvádí problém Vojtěch Šmarda ze společnosti Senior Safe, jež nabízí asistenční služby lidem nad 50 let.
Napjatost rozpočtu tak dle něj může u seniorů přispět nejen k finančním problémům a zadluženosti, ale také k jejich izolaci. Pomoci zvládnout náklady na bydlení může některým seniorům stát, který prostřednictvím příspěvku na bydlení přispívá rodinám a jednotlivcům s nízkými příjmy. Na příspěvek mají nárok domácnosti, jež prokážou, že 30 % jejich příjmu nestačí na pokrytí nákladů na bydlení a je zároveň nižších než příslušné normativní náklady stanovené státem. Normativní náklady se liší dle typu bydlení a místa bydliště. Stanovené normativní náklady pro domácnost jednotlivce v nájemním bydlení ve městě nad 100 tisíc obyvatel například činí 6 227 korun. V Praze jsou poté podmínky vzhledem k vyšším cenám bydlení odlišné. Normativní náklady pro tutéž domácnost zde jsou stanovené na 7 870 korun. O příspěvek na bydlení poté mohou žádat domácnosti, jimž na pokrytí nákladů na bydlení nestačí 35 % z celkových příjmů. Nárok na příspěvek na bydlení pak mají osoby žijící nejen v nájemních, ale i družstevních a vlastních bytech. Při posuzování však musejí počítat s tím, že testování příjmů podléhají všichni členové domácnosti, kteří jsou v bytě hlášeni k trvalému pobytu. Do rozhodného příjmu se započítávají příjmy všech členů za poslední tři měsíce, za příjem je přitom považován i přídavek na dítě nebo rodičovský příspěvek.
„Údaje o příjmech domácnosti vyplní žadatel o příspěvek na bydlení do Dokladu o výši čtvrtletního příjmu. Senioři, kteří pobírají pouze starobní důchod a žádným způsobem si nepřivydělávají, nemusejí do formuláře vypisovat konkrétní částky, příslušné úřady si informace dohledají,“ dodává advokát Jan Mandát.
Žadatel musí kromě doložení příjmů dodat také doklad o výši nákladů na bydlení. Zde je třeba uvést veškeré náklady spojené s bydlením včetně podrobné dokumentace. Nutné je mít též originál nájemní smlouvy, průkaz totožnosti a oficiální žádost o příspěvek na bydlení se základními údaji o všech členech domácnosti. Příspěvek na bydlení lze vyřídit na kontaktním místě úřadu práce dle místa trvalého bydliště. Úřad má poté 30 dní na rozhodnutí o oprávněnosti žádosti. Doklady o výši nákladů na bydlení a čtvrtletních příjmech je ovšem nutné každý kvartál aktualizovat.
