Nedaleko od nás se nachází poutní místo Skoky...bohužel, toto místo patří mezi mnohé zaniklé obce v našem kraji. Je to hodně smutné.
Poprvé jsme sem zajeli před 7 lety a nyní podruhé. Změnily se snad jen věžičky na kostele a víme, že se zde již několik let parta nadšenců snaží o alespoň jakési zachování skokovského kostela.
Skokům se také říká České Lurdy :-)
Něco málo z historie Skoků:
1513 - první písemná zmínka o vsi jako majetku panství Údrč, Skoky patří do údrčské farnosti s kostelem sv. Linharta
1620 - po Bílé hoře Skoky přecházejí do duchovní správy žlutické farnosti.
1689 - panství Údrč v majetku markrabat bádenských.
1717 - sedlák Lienert staví z popudu žlutického faráře premonstráta Ricka kapli P. Marie Pomocnice, dává v Toužimi u malíře Richtera namalovat kopii zázračného obrazu z německého Pasova. V kapli u obrazu vyslyšeny modlitby a přání obyvatel, zázračná uzdravení - příchod prvních poutníků z okolí.
1732 - církevní arcibiskupská komise vyšetřuje zázraky.
1733 - obraz ve Skocích arcibiskupstvím prohlášen za dobrotivý.
1734 - povoleno konání mší svatých.
1736 - povoleno konání procesí.
1736 - položen základní kámen ke kostelu, stavba kostela markrabětem bádenským, stavitel Johann Schmied z Útviny, stavba zaplacena z obětních peněz poutníků.
1738 – vysvěcen hlavní oltář k poctě Navštívení Panny Marie, 8 tisíc poutníků, spory o patronátní právo ke kostelu mezi údrčskou a žlutickou vrchností kvůli obětním penězům a čepování piva poutníkům.
1740 - papež (Benedikt XIV.) odejmul kostel žlutické farnosti a připojil jej ke klášteru v Teplé, z kaple do kostela přenesen dobrotivý obraz P. Marie Pomocnice.
1746 - císařovna Marie Terezie svým dekretem rozhodla spor o patronát - duchovní správa podřízena žlutické farnosti, upraveny práva a povinnosti vrchností.
1748 - tepelský klášter zřídil u kostela superiorát (pobočku kláštera – řeholní dům v čele se superiorem).
1749 - zřízena lokálie (podřízená farnost) Skoky (vsi Skoky, Mlyňany, Martice), ročně do Skoků přichází přes 40 tisíc poutníků.
1784 - císař Josef II. zakázal svým patentem procesí, úpadek poutí, počet poutníků se snížil.
1789 - konec vlády markrabat bádenských, velkostatek Údrč přechází do majetku státu a je rozparcelován a prodán.
1857 - lokálie povýšena na farnost.
koncem 19. stol. - kostel v havarijním stavu, loď uzavřena pro bohoslužby.
1902 - patronátní práva přebírá premonstrátský klášter v Teplé (opat Helmer).
1903 - zahájena obnova zchátralého kostela (nový krov, střechy, fasády), restaurováno zařízení kostela, postaven nový superiorát (fara).
1945 - ve vsi 28 domů a asi 150 obyvatel, vystěhování Němců a příchod Slováků, úpadek obce (polovina obyvatel, prázdné domy vyrabovány a zbořeny).
1950 - komunisté ruší kláštery, premonstráti uvězněni, kostel spravován žlutickou farností
1955 - odchod části Slováků kvůli družstvu, příchod nových obyvatel.
1960 - zánik samostatné obce Skoky, připojení k Ratiboři, následně vysídlení kvůli stavbě přehrady.
1965 - zahájena stavba Žlutické přehrady na Střele.
1967 - budova superiorátu (fary) prodána na stavební materiál.
1967-1972 - oprava střechy a věžních bání kostela.
1972 - likvidace zbytku osady, ponechána jen obydlená bývalá hospoda, stodola a hřbitov, a kostel jako chráněná kulturní památka.
1982 - zemřel poslední obyvatel osady.
1990-2006 - opuštěný kostel je rabován a ničen zloději a vandaly, v roce 2006 kvůli měděné krytině uřezány horní části věžních bání a sanktusník, zloděj přežil pád z věže.
1995-2007 - konání česko-německých mládežnických táborů na záchranu Skoků.
1998 - kostel převeden do majetku tepelské kanonie.
2007 - příchod občanského sdružení Pod střechou do Skoků, oprava poškozených střech, zahájeno oživení Skoků jako poutního a turistického cíle (kostel zpřístupněn, konání poutí, prohlídek, koncertů a dalších akcí).
2010 - otevření mariánské poutní trasy Skokovská stezka a zahájení I. novodobé poutní sezóny.
zdroj: Skoky.eu
Toto je smutná historie, ale třeba jednou bude mít šťastnou budoucnost.
Prohlédněte si aktuální fotografie :-). Počasí nám moc nepřálo, celou dobu padal sníh a bylo bohužel zataženo...