I během února a především začátkem března si zahrada žádá své. Ať už se to týká plánování u kamen nebo nutnosti vyrazit do terénu.
Činností nás čeká více, než by mnozí v tomto ročním období tipovali. Zmiňme aspoň některé. Netvrdím, že nejdůležitější, protože každá drobnost se na našich pěstitelských úspěších kladně či záporně odrazí - podle toho, zda jsme ji „vzali šmahem“ či si na ní dali opravdu záležet. Tohle všechno sice děláme každý rok, ale najednou můžeme tápat, třeba kdy vysévat papriky či rajčata...
Přehazujeme kompost, vyséváme semínka
V lednu byla nejvhodnější doba pro zpracování kompostu. Ale ani nyní v únoru není pozdě. Pokud je vrchní vrstva zmrzlá, rozbijeme ji. Hmotu, která se nachází uvnitř, je třeba dostat ven, naopak materiál, který byl na vzduchu, se schová dovnitř. Tím se kompost provzdušní, což urychluje tlení. Mohlo by se zdát, že je zbytečné vynakládat tolik námahy. Ale až budeme po zrytých záhonech rozhazovat již dozrálý kompost, který ale nejprve přeházíme přes hrubé síto, budeme mít dobrý pocit. Jednak proto, že jsme udělali něco prospěšného pro svou fyzičku, ale především proto, že ze záhonu sklidíme parádní úrodu.
Pokud jsme to ještě neudělali, využijeme zbytek zimy k opravě nářadí, plotů, pařenišť, k výrobě opěrných tyček, probírce semen (pokud jsou starší, zjistíme jejich klíčivost), nákupu nového osiva.
I v mrazech můžeme ze záhonů postupně sklízetrůžičkovou kapustu, kadeřávek (křehké listy ořezáváme z vršku, košťál necháváme co nejdelší, na jaře pak získáme chutné výhonky) a pórek. Dalším cenným doplněním jídelníčku je řeřicha, kterou pěstujeme za oknem v ploché misce na savém papíru či vatě.
Většinou v polovině února nastává doba výsevu pro pěstování vlastních sazenic v teplých (hnůj, listí) pařeništích a vytápěných sklenících, případně doma v truhlících. S paprikami už pospěšte. Předpěstovat můžeme i květiny. Pokud vaši zahrádku „přepadl“ krtek, rozhrňme jeho kupky a pečlivě ušlapejme zeminu nebo ji využijte na obohacení květinových záhonků (neříká se marně, že krtek vyrývá kvalitní zeminu). Boj s tímto jinak užitečným zvířátkem bývá převelice složitý. Obrňte se proto trpělivostí a doufejte, že ho to na vašem pozemku přestane bavit. Všechna možná opatření zatím „spolehlivě selhávají“. Letos se mu prý neobyčejně daří...
Připravujeme budoucí úrodu
Koncem února či začátkem března se do skleníků a pařenišť stěhují předpěstované rostlinky hlávkového salátu či kedlubnů, sejemeředkvičku. Před silnějšími mrazy chráníme skla rohožemi. Salát sázíme ve sponu 20 x 20 cm do půdy, kterou jsme 3 – 4 dny před tím řádně prolili vodou, pak už jen dbáme, aby zemina úplně nevyschla, kořenové baly necháme vyčnívat 2 cm nad okolní povrch. Zmíněná opatření pomohou zabránit hnilobě. Kdo se rozhodne vysévat v únoru karotku, měl by volit písčitou půdu na slunném stanovišti. (Nezapomeňme, že mrkev nemá ráda čerstvý hnůj!). Vyséváme do řádků, a to velmi mělko, krycí vrstvička nesmí přesáhnout 5 mm. Vyplatí se se občas přidat značkovací plodinu (ředkvičku, salát), abychom viděli, kde můžeme půdu nakypřit. Mrkev totiž klíčí velmi pomalu a mohli bychom ji při pletí vykopat. Také cibule a hrášek už se koncem února těší do země.
I stromy nám za péči poděkují
Ani ovocná zahrada nás ani v únoru nenechá lenošit. Dají se přesazovat i větší ovocné stromy, protože mráz dobře drží velký kořenový bal. Přestárlé a nemocné stromy porážíme a hned rozřezáváme, abychom nedali prostor škůdcům. Na prázdné místo neplánujeme stejný ovocný druh. Prosvětlujeme koruny stromů, odstraňujeme nemocné a poškozené větve, stejně tak jako ty, které rostou dovnitř nebo se křižují (obdobně postupujeme u okrasných dřevin). Pokud nemáme s podobnou činností zkušenosti, je lepší svěřit péči o stromy čas od času odborníkovi. Necitlivý zásah nám může být na očích několik let (v lepším případě). Pokud jste neodstranili přestárlé (černě zbarvené čtyř a víceleté) větve rybízu, je potřeba to udělat co nejdříve, neboť rybíz velmi brzy raší (totéž platí i pro angrešt). Z mladých výhonů necháme jen ty nejsilnější.
Je-li hodně sněhu, přihazujte jej ke stromům, keřům a koniferám. Více než zmrznutí jim hrozí uschnutí! Mrzne-li nasucho, doplňte nastýlku z kompostu či slámy na jahodách. Jinak je mráz vytahuje ze země.
Pro krásu okenních parapetů
Koncem února nastává čas postarat se o přezimující muškáty. Každý výhon mezi dvěma očky seřízneme na třetinu. Při přesazování zkrátíme asi o polovinu kořeny. Pak vystačíme s květináčem o průměru 9 cm. Příliš nezaléváme, zeminu udržujeme jen mírně vlhkou. Potřebujeme už také světlé stanoviště, jinak nové výhony narostou slabé a dlouhé. Také fuchsie zakrátíme na polovinu (do dvouletého dřeva). Stále necháváme v chladu a nepřeléváme. Pokud jsme si zkrášlili domov hyacinty nebo tulipány, zaléváme je i po odkvětu, abychom je později mohli vysadit ven.
Z únorových pranostik
· Únor bílý pole sílí.
· Mnoho mlh v únoru přivodí mokré léto.
· Svatá Apolena bývá mlhou zahalena.
· Nadělá-li svatá Apolena ledy, až svatý Matěj je zbourá.
· Svatý Valentýnek - jara tatínek.
· Vyhřívá-li se kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna.
· Je-li v únoru zima a sucho, bývá prý horký srpen.
· Na svatého Matěje pije skřivan z koleje.
Zuzana Musílková pro portál i60
