Šizení potravin. Neuvěříte, co všechno bylo možné najít v jídle
Ilustrační foto: ingimage.com

Šizení potravin. Neuvěříte, co všechno bylo možné najít v jídle

24. 4. 2018

Sádra v mouce, cihly v paprice, cukr ve víně. Nemysleme si, že nekvalitní a šizené potraviny jsou fenoménem současnosti. Objevovaly se i v minulosti a šlo o pořádně rafinované metody.

V anglické literatuře z osmnáctého století jsou zaznamenány zmínky o tom, že se do mouky přidávaly rozdrcené lidské kosti. Těžko říct, zda jde o přehnané historky, ale právě mouka je surovina, se kterou vychytralí obchodníci dělali divy. Ostatně, spisovatel Jaroslav Hašek popsal konkrétního obchodníka, který do mouky běžně míchal sádru.

Královská česká společnost nauk na počátku devatenáctého století dokonce vypsala soutěž, ve které lidé měli posílat poznatky o falšování potraviny, přičemž odhalení toho nejdůmyslnějšího podvodu mělo být oceněno. „Kvalitu potravin, které jedli naši předci, si mnohdy idealizujeme,“ říká historik Martin Franc, který se zabývá takzvanými dějinami každodennosti, to znamená, že má přehled například o tom, co lidé dříve běžně jedli. „Zachovaly se dosti děsivé zprávy o tom, že se mléko či smetana vylepšovaly mýdlem nebo křídou, že se do mleté papriky dávaly strouhané cihly,“ dodává.

Zajímavé je číst si i v Ottově slovníku naučném z přelomu devatenáctého a dvacátého století. O falšování potravin je tam velké pojednání, ve kterém například stojí: „Porušování prostředků k výživě člověka sloužících za účelem dosažení většího zisku rozmohlo se v posledních několika desetiletích v ohromné míře. Důkaz toho zajisté není třeba blíže přiváděti, poněvadž jeden každý má příležitost pozorování tohoto druhu činiti. Ohlédneme-li se poněkud po činitelích, které spoluzpůsobily jednak ku vzniku, jednak ku vzrůstu zla vytčeného k výši a rozsahu nynějšímu, musíme kromě egoismu lidského poukázati k principu dělení práce a k neobyčejnému rozmachu a rozkvětu věd technických a chemickým doby novější.“

Kdyby tak pisatel tušil, co ještě rozkvět věd technických a chemických způsobí v dalších desetiletích. Asi by si nedovedl představit, že z mnohých potravin zůstane zachován je název, ale ve skutečnosti se změní v chemický koktejl čehosi, co s přírodními surovinami nemá moc společného. Že však naši předci řešili podobné problémy a dokázali je pojmenovat, svědčí i další část Ottova slovníku naučného, ve které jsou přímo popsány konkrétní způsoby falšování potravin. Najdeme tam zmínky o smíchávání horšího s lepším, tedy slévání různých druhů vín, o použití méně kvalitních surovin a vydávání jich za hodnotnější, jako například vyrábění uzenin ze zdechlých kusů dobytka. Popsáno je ředění mléka vodou, přidávání sádry do mouky i mnohé další kuriozitky.

„Nepoctiví obchodníci se vyskytovali ve všech dobách, zároveň ale museli počítat s poměrně tvrdými tresty,“ připomíná také historik Vlastimil Vondruška.

Tak na závěr ještě pár důkazů, jak vynalézaví naši předkové byli:

 - Uhynulé, staré lososy máchali v krvi jiných zvířat, aby vypadali růžoví, tudíž čerství.

 - Do másla se přidával bramborový škrob.

 - Kávová zrna se míchala se zrny upatlanými z těsta a hlíny.

 - Zkrátka, vynalézavost v tomto oboru zřejmě nemá meze, tak se nedivme, že se s ní setkáváme i v dnešní době.

potraviny
Hodnocení:
(5 b. / 3 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 43. týden

Tento týden se budeme ve vědomostním kvízu věnovat památkám kulturního světového dědictví zapsaných na seznam UNESCO.