Jedna z nejúspěšnějších topmodelek všech dob, Pavlína Pořízková, v jednom rozhovoru řekla, že si v padesáti uvědomila, že se stala neviditelnou. „Najednou se za mnou přestali muži na ulici otáčet. Došlo mi, že už nejsem atraktivní, ale že jsem neviditelná. Když žena přesáhne určitý věk, já myslím, že padesátku, začne si všímat, že se k ní okolí chová, jako by neexistovala,“ uvedla. Je možné, že tato mimořádně atraktivní kráska, která byla celou dobu zvyklá na pozornost, poněkud přeháněla. Že takzvaně obyčejné ženy stárnutí tak drasticky nevidí. Ale historek na podobné téma má každý, kdo se dostal do vyššího věku, dost.
„V pětačtyřiceti jsem si nechala nafotit akty. Došlo mi, že je to poslední doba, kdy ještě vypadám k světu, tak jsem chtěla mít památku. A je mi líto, že jsem se nenechávala fotit i v mládí. Mívala jsem nabídky, byla jsem kočka. Ale tehdy mi krása, pevné a pružné tělo, připadalo jako samozřejmost. Dnes vidím, že je to s ním rok od roku horší,“ vypráví padesátiletá učitelka Jana. Její kamarádky se jí kvůli tomu smějí, říkají, že je zbytečně marnivá. „Ale přítel to přivítal. Pověsil si můj akt do obýváku a řekl, že se těší, jak se na něj bude dívat, až nám bude třeba osmdesát, protože pak už se na mě v reálu dívat nebude moct. On je trošku šprýmař, musí se brát s nadhledem,“ dodává Jana se smíchem.
Některé ženy říkají, že si přestaly připadat atraktivní v momentě, kdy začaly šedivět. Jiné míní, že v době, když začaly přibírat, když procházely menopauzou. Některé ženy se naopak cítí stále stejně dobře a témata, jako je šedivění vlasů či pár kilo navíc, je nechávají naprosto klidnými. „Zpravidla se snadněji stárne ženám, které mají život naplněný koníčky, přáteli, zajímavou prací a nesoustředily se na svůj vzhled jako na to nejdůležitější. V tomto směru jsou na tom mnohdy hůře vysoce atraktivní ženy, které byly celý život zvyklé být ve středu pozornosti,“ připomíná psychiatrička Tamara Tošnerová, autorka knihy Jak si vychutnat seniorská léta.
Britský deník Daily Mail na toto téma nedávno zveřejnil článek s výsledky průzkumu, který někomu může připadat poněkud přitažený za vlasy, ale mnoho žen s ním souhlasí. Jeho název zněl: Život žen končí v padesáti!
Jistě, mnohé šarmantní sedmdesátnice žijící plnohodnotným životem se teď bouří a říkají: Kdo může napsat takovou hloupost? Ale pozor, ve zmíněném průzkumu dotazované Britky přesně popisovaly momenty, kdy si uvědomily, že krása a mládí je minulostí, ale hlavně, že mají pocit, že si jich takzvaně dostatečně neužily, že je nechaly rychle utéct. To je na tom totiž to zajímavé. Že po padesátce jsou mnohé ženy schopny zkoumat každý celulitidní důlek a vrásku, zatímco v mládí sebejistě kráčely městem ve vypasované minisukni a bylo jim úplně jedno, co si kdo o nich myslí, i když třeba jejich proporce pro mini nebyly zrovna ideální. K mládí totiž patří sebevědomí. A čím je žena starší, tím ho zpravidla má méně. Je to škoda, ale je to tak.
Z průzkumu citovaném v Daily Mail vyplynulo, že osm z deseti žen ve věku nad padesát si myslí, že si jich muži nevšímají, že jsou pro ně v podstatě nezajímavé. Sedm z deseti žen ve věku nad padesát je přesvědčeno, že je přehlíží i módní průmysl, že pro mladé návrháře jsou nezajímavé, staré, nemoderní. Tři čtvrtiny ve věku nad padesát uvedly, že přišly o svou ženskou podstatu, že pro okolí jsou už jen mámy nebo babičky, nikoli partnerky, natož milenky.
„Po padesátce skončil můj milostný život, protože muži v mém věku a starší se ohlížejí po mladších ženách,“ vypráví šestapadesátiletá Věra z Ostravska, která se netají tím, že často navazovala nové známosti. Je řadu let rozvedená, sama, bezdětná, a tak setkávání s muži bylo zpestřením jejího života. „Najednou jsem to viděla i na obyčejném firemním večírku. Muži si se mnou povídali, vedli jsme konverzaci na zajímavá témata, ale jakmile hodiny pokročily a hladiny alkoholu se zvýšily, začali se věnovat mladším kolegyním a debata se od zajímavých témat stočila k veselému laškování a lichocení. Celý život jsem byla zvyklá, že já jsem ta, které v pokročilé hodině muži lichotí, ke které si přisedají na baru. Najednou si začali odsedat. Už jsem pro ně zábavná, chytrá stará paní, kamarádka. Už pro ně nejsem objekt touhy, na kterém chtějí vyzkoušet, zda mají šanci,“ vypráví.
Umět přirozeně a s noblesou zestárnout je výzva, kterou zvládne ne každý. U žen je to výzva dvojnásobná, protože s ženstvím je odedávna spojována krása a atraktivita. Takže ono je vlastně hodně pravdy na tom citátu, kterým jsme začali. Zvládne to jen žena, která ví, že v tom není sama. Která se uklidňuje tím, že se to jednou bude týkat úplně každé ženy.