Seriál o českých značkách:
ČKD – stroje pro celý svět

Seriál o českých značkách:
ČKD – stroje pro celý svět

19. 9. 2012

Společnost ČKD patřila k největším a nejvýznamnějším průmyslovým podnikům někdejšího Československa. "Kolbenka" vznikala postupnou fúzí několika firem, ale její úspěch je spojený především s osobou vynikajícího vynálezce a podnikatele Emila Kolbena. Přesto zůstává málo známý a ve stínu osobností mnohem méně významných. V české společnosti mu uškodil především kosmopolitismus, židovský původ a v neposlední řadě i světový úspěch.

Na přelomu 19. a 20. století hýbal elektrotechnickým světem spor, zda je lepší a bezpečnější stejnosměrný nebo střídavý proud. Hlavními protagonisty se stal Thomas Alva Edison jako advokát stejnosměrného proudu a Nikola Tesla jako vynálezce a propagátor třífázového střídavého proudu.

Spor se plnou silou přenesl i do českých poměrů, kde František Křižík zastával Edisonovo stanovisko (oba ostatně byli techničtí samouci přehlížející teorii), zatímco Emil Kolben neméně tvrdošíjně trval na střídavém proudu. Oproti Křižíkovi měl několik výhod: nejen že disponoval kvalitním technickým vzděláním, ale osobně se znal s Edisonem i Teslou.

Vývoj pak dal za pravdu Teslovi, protože stejnosměrný proud nešlo transformovat, ani jím účinně pohánět výkonné stroje. Spor podle toho dopadl i v Čechách – Kolben tu vybudoval podnikatelské impérium mezinárodního významu, zatímco Křižíka jeho lpění na chybném principu podnikatelsky zničilo.

Na zkušené za velkou louží

Emil Kolben se narodil 1. listopadu 1862 jako jedno z deseti dětí chudého stránčického domkáře. Navzdory tomu se mu podařilo vystudovat nejdříve vyšší reálné gymnázium na Malé Straně v Praze a poté zdárně ukončit i studium elektrotechniky a strojnictví na pražské německé technice. Jeho talentu si všiml zemský český výbor a udělil mu dvouleté Gerstnerovo stipendium umožňující studijní cesty do zahraničí. Roku 1877 tak začala mnohaletá odysea českého vynálezce, která se protáhla na celých patnáct let.

Kolben nejdříve poznával průmyslové podniky v Evropě, brzy ale zamířil za oceán, kde žil guru všech tehdejších elektrotechniků – Thomas Alva Edison. Mladý český inženýr se nechal zaměstnat v jeho newyorské firmě Edison Machine Company, z níž později vyrostla slavná General Electric. Tam upoutal pozornost slavného vynálezce natolik, že jej povolal přímo do své vývojové laboratoře v New Jersey. Dotáhl to tu nakonec až na šéfinženýra a s Edisonem osobně spolupracoval.

Víc než Edison ho nakonec ale inspiroval jeho někdejší spolupracovník Nikola Tesla. Setkal se s ním roku 1889 při zkouškách Teslových třífázových motorů. Kolbena geniální myšlenka nadchla a od té doby se stal jejím neúnavným propagátorem. Na rozdíl od Tesly se ale s Edisonem nerozešel ve zlém, což mu později hodně pomohlo.

Cesta domů z Ameriky nebyla nijak rychlá, až do roku 1896 Kolben ještě pracoval jako šéfinženýr dodnes slavné švýcarské firmy Oerlikon. Ta tehdy ovšem ještě nevyráběla kanóny, ale třífázové motory a generátory, což byla Kolbenova hlavní doména. S nimi také začínal vlastní podnikání pod hlavičkou Kolben a spol. v pražských Vysočanech. Začínal v jediné místnosti s pětadvaceti dělníky a jedním parním strojem, hlad podnikatelů po elektřině však firmu rychle hnal vzhůru. Předností v oněch průkopnických dobách bylo i to, že majitel v jedné osobě spojoval současně také konstruktéra a vynálezce.

Roku 1899 se firma změnila na Elektrotechnickou akciovou společnost a strmý vzestup pokračoval. Kolben dodával nejen motory a generátory, ale také zařízení pro elektrárny, továrny, vodní díla a další podniky. V roce 1911 dokonce Edisonovi stálo za to svého starého přítele v Praze osobně navštívit.

Posmrtná sláva Čeňka Daňka

Kolbenovo podnikání zdárně přečkalo první světovou válku, po ní se však časy začaly rychle měnit. Zdatný inženýr se ale nenechal zaskočit. Roku 1921 se jeho podnik spojil s Českomoravskou strojírnou za vzniku Českomoravské-Kolben a.s., o šest let později fúze pokračovaly přičleněním továrny Bretffeld-Daněk. Výsledkem byla nakonec Českomoravská Kolben-Daněk, která je i dnes pod značkou ČKD známá po celém světě. Emil Kolben stál v čele jako vrchní ředitel a místopředseda správní rady.

Také Čeněk Vincenc Daněk nebyl "jen" podnikatel, ale i erudovaný inženýr. Narodil se 15. dubna 1826 v Cholticích na Pardubicku, v letech 1843 až 1844 studoval vídeňskou polytechniku. Po jejím úspěšném dokončení nastoupil v pražské strojírně Breitfeldt a Evans jako konstruktér. Podnik s 250 zaměstnanci byl tehdy jedním z největších svého druhu u nás. Daněk ale toužil po samostatnosti, roku 1852 proto koupil firmu A. Meisner & Comp., ze které udělal Daněk & Co., která vyráběla především zařízení pro cukrovary. Roku 1871 ji prodal nově vytvořené akciové společnosti Breitfeld, Daněk a spol., v níž byl současně významným akcionářem. Přikoupením dalších podniků (včetně salmovských železáren v Blansku) se z "Daňkovky" stal kolos (aspoň na svou dobu), který vyráběl motory, turbiny, parní stroje, lokomotivy a celou řadu dalšího strojírenského zařízení.

Daněk byl činný také v politickém životě a dotáhl to až na poslance říšského sněmu (1861-1864). Za své zásluhy byl roku 1878 povýšen do šlechtického stavu. K nově nabytému titulu von Esse (po česku "z výhně") koupil panství Tloskov s líšeňským zámkem. Málo se ví, že se podílel také na opravách a rekonstrukci pražského orloje.

Daněk zemřel 19. března 1893, podnik nesoucí jeho jméno ale dál prosperoval a rostl. Během první světové války vyráběl i letecké motory Hiero pro rakousko-uherské letectvo. V roce fúze s Kolbenovou firmou bylo v Daňkovce zaměstnáno 1580 lidí. Trochu paradoxně se při tom stalo, že do názvu nově vzniklého ČKD vstoupilo i jméno člověka, který byl už 34 let po smrti.

Mezi válkami

I navzdory meziválečným krizím podnik po fúzi vzkvétal. Rozsah jeho aktivit byl takový, že výrazně ovlivňoval prosperitu a stabilitu celé meziválečné československé ekonomiky, navíc popularizoval tento stát všude, kam vyvážel. Podnik dodával nejen elektrické stroje, ale také celé elektrárenské komplexy, stejně jako domácí spotřebiče, lokomotivy, letecké motory, vojenské tahače a další zařízení. Heslo "vyrábíme všechno, od špendlíku po lokomotivy" platilo téměř doslova. Závod měl tehdy až 12 tisíc zaměstnanců.

Emil Kolben kromě toho ale nezanedbával ani vědeckou práci, publikoval i v odborných časopisech a nikdy neztratil kontakt s technickým vývojem. Bohužel ho však předběhl vývoj politický. Kvůli židovskému původu byl okamžitě po nacistické okupaci Československa vyhozen ze svého podniku a nepomohlo mu ani to, že se bez protestů uchýlil do ústraní. Přestože protektorátní vláda pro něj požadovala u říšských úřadů výjimku, byl nucen nastoupit s celou rodinou do transportu. Zemřel 3. července 1943 v terezínském ghettu.

Za druhé světové války se výroba ČKD nezanedbatelnou měrou podílela na zbrojním potenciálu Třetí říše. Dne 25. března 1945 byl podnik těžce poškozen při náletu amerických bombardérů.

Znárodnění

Po skončení války následovalo znárodnění a připojení dalších strojírenských a elektrotechnických podniků, jméno ČKD ukrývající dva bývalé "vykořisťovatele" však kupodivu zůstalo. Roku 1950 se osamostatnilo ČKD Blansko. Za socialistické éry se výroba orientovala především na země společenství RVHP, což na jednu stranu zajišťovalo odbyt obrovského množství produkce, na druhou stranu vedlo k zaostávání v kvalitě za světovým vývojem. V některých obdobích tu pracovalo až 50 tisíc zaměstnanců.

Politické změny na přelomu 80. a 90. let a zhroucení socialistického bloku RVHP vedlo k tomu, že ČKD ztratilo svá odbytiště a ocitlo se ve velkých problémech. Roku 1990 bylo transformováno na státem vlastněnou akciovou společnost s 18 dceřinými společnostmi. O čtyři roky později stát v rámci privatizace prodal majoritní podíl společnosti INPRO. Následující složité období se vyznačovalo útlumem výroby. Od roku 1998 v ČKD získává stále rostoucí podíl společnost 11FITE a roku 2004 vzniká skupina ČKD Praha skládající se ze společností ČKD Praha DIZ a.s, ČKD NOVÉ ENERGO a.s., KD ELEKTROTECHNIKA a.s., POLOVODIČE a.s a ETT ENERGETIKA a.s. Roku 2006 se připojila společnost Pacovské strojírny a.s. a roku 2007 konečně vzniká ČKD GROUP.

V následujících letech došlo ke stabilizaci společností skupiny ČKD. Vyrábějí se zde kompletní investiční celky, technologické uzle i kusové dodávky především pro energetiku, elektrotechniku, dopravu a chemický průmysl. Součástí těchto aktivit je také poradenství, servis, modernizace a dodávky náhradních dílů. Dodávky, produkty a služby ČKD GROUP v současnosti směřují především do zemí střední a východní Evropy, Společenství nezávislých států a některých oblastí Asie a Latinské Ameriky.

 

ČKD - stručná historie
1896 – vzniká společnost Kolben a spol.
1898 – za finanční účasti Živnobanky založena Elektrotechnická akciová společnost
1921 – vzniká Českomoravská Kolben a. s. spojením s První českomoravskou továrnou na stroje
1927 – ustanovena Českomoravská Kolben-Daněk (ČKD)
1945 – drtivý nálet spojeneckých bombardérů a znárodnění
1990 – transformace na státem vlastněnou akciovou společnost
1994 – stát prodává majoritní podíl společnosti INPRO
2007 – vzniká ČKD Group a.s.

 

Další články autora na www.novakoviny.eu

retro tradiční značky
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 46. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?