Je dávno známo a statisticky prokázáno, že více než 90 % žen s nádorem prsu v počátečním stadiu se zcela vyléčí. Nejdůležitější tedy je, aby ženy přišly na preventivní vyšetření včas a podstupovaly jej pravidelně.
Mýtus 1: Mamografické vyšetření způsobuje rakovinu štítné žlázy a prsu
Na otázku, zda mamografické vyšetření způsobuje rakovinu, je třeba odpovědět: „Mamografie je bezpečná,“ uvádí primář MUDr. Petr Váša z RDG oddělení EUC Kliniky Ústí nad Labem, člen předsednictva Asociace mamodiagnostiků ČR. „Stále platí, že je to jediná, ověřená a celosvětově uznávaná screeningová metoda pro vyšetření prsů. Pochopitelně se jedná o rentgenovou metodu využívající ionizujícího záření a čistě teoreticky lze připustit mizivé procento tzv. indukovaných nádorů. Naopak čistě prakticky vidíme, jak tato metoda dokáže nacházet nádorové onemocnění ve velmi časných stadiích růstu, kdy je nádor velmi dobře léčitelný a v intervalu pětiletého přežití je úspěšnost vyléčení téměř stoprocentní. Pravdivost tohoto tvrzení podtrhuje fakt, že zavedení celoplošného mamografického screeningu v roce 2002, vedlo k poklesu úmrtnosti na rakovinu prsu přibližně o 18 %.“
Díky moderním technologiím, zvláště technice přímé digitalizace, jsou přístroje stále dokonalejší a snahou výrobců je dávky záření snižovat. Přístroje jsou v pravidelných intervalech kontrolovány a nepřekračují doporučené normy EU. „V tomto ohledu existuje vhodný příměr. Efektivní dávce záření 0,1 mSv, kterou obdrží pacientka při screeningové mamografii, odpovídá záření, které žena obdrží z přírodních zdrojů (tzv. přírodního pozadí) za dobu 15 dní. Co se týče souvislosti mamografického vyšetření s rakovinou štítné žlázy, tak zde je třeba říci jasné a hlasité NE. Při mamografickém vyšetření může na oblast štítné žlázy dopadat jen tzv. sekundární záření, které je zanedbatelné. Pro větší názornost odpovídá ozáření z přírodních zdrojů za pouhé 3 dny. Používání ochranného límce není vyžadováno ani doporučováno,“ vysvětluje primář Váša.
Mýtus 2: Existují šetrnější mamografické přístroje
Stejně jako v ostatních oborech se i mamografické přístroje vyvíjí. „Od původních přístrojů používaných v začátcích mamodiagnostiky jsou v současné době mamografy – tedy přístroje pro vyšetření prsu – nejmodernějšího typu, s minimální nutnou dávkou záření, kompletně digitalizované, s výrazně menší kompresí neboli stlačením prsu při snímkování. Tím se zlepšil komfort pacientky a výrazně se zlepšila kvalita obrazu. To vede k lepší výtěžnosti samotného vyšetření, při výrazně snížené nutné dávce rentgenového záření. Obavy z rentgenového záření jsou naprosto zbytečné. V mamografii se používá tzv. měkké záření a dávky při mamografii patří skutečně k nejnižším v diagnostické radiologii,“ vysvětluje MUDr. Halka Bitmanová, lékařka akreditovaného screeningového pracoviště, EUC Klinika České Budějovice a dodává: „Celosvětově byla na základě dlouhodobých statistických výsledků prokázána účinnost mamografie vedoucí ke snížení úmrtnosti na rakovinu prsu. Je to metoda bezpečná, a pokud je pod přísným dohledem úřadů provozována na akreditovaných pracovištích, v současnosti nenahraditelná.“
Mýtus 3: Je potřeba žádanka přímo od gynekologa
Mamografické vyšetření se provádí ze dvou základních důvodů. Prvním důvodem je preventivní vyšetření. V tomto případě žena nemá při klinickém vyšetření či samovyšetření známky podezření na nádor, zánět, poúrazové či jiné závažné změny v prsu. „K preventivnímu vyšetření je v rozpětí od 45 let do konce života nutné mít žádanku. Tu v současné době může vystavit buď praktický lékař, nebo gynekolog, který by měl před vystavením žádanky provést klinické vyšetření prsů. Preventivní vyšetření mamografem je doporučováno ženám od 40. roku. Radiolog se specializací na prsní problematiku ve screeningovém centru pak doporučí další postup sledování s ohledem na typ prsní žlázy, rodinnou a osobní anamnézu. Zde není prevence zahrnuta do hrazeného preventivního programu a klientka si vyšetření musí zaplatit sama, tedy nepotřebuje žádanku a rovnou se ve screeningovém centru objedná. Stejně tak si žena v některých případech musí hradit mamografické vyšetření po roce od hrazeného preventivního vyšetření. Toto je doporučováno v určitých situacích např. při dlouhodobé hormonální terapii. Variant intenzivnějšího sledování je více a většinou jsou stanovovány individuálně na podkladě dalších informací o pacientce,“ doplňuje MUDr. Barbora Balíková, primářka akreditovaného screeningového mamografického pracoviště, EUC Klinika Kladno.
Druhým důvodem je diagnostické mamografické vyšetření, neboli vyšetření v situaci, kdy je podezření na závažné onemocnění prsu. „Toto podezření by měl vyslovit klinický lékař-praktik, gynekolog nebo chirurg v prsní poradně. Tato žádanka s údaji o lokalizaci, délce a typu problému je nutná k dalšímu vyšetření. Informace od vyšetřujícího lékaře i od pacientky jsou velmi důležité při rozvaze o případných dalších kontrolách, diagnostických výkonech atd. Vyšetřující lékař-praktik, gynekolog, chirurg prsní poradny není však povinen žádanku vystavit, pokud neshledá závažné podezření,“ uvádí Barbora Balíková.
Mýtus 4: Mamografické vyšetření je zbytečné
Mamografické vyšetření rozhodně zbytečné není. Mamografický screening se významnou měrou podílí na poklesu úmrtnosti na rakovinu prsu v naší zemi. „Pacientky, u nichž byl díky mamografii nalezen zhoubný nádor v počátečním stadiu, mají nesrovnatelně lepší prognózu na uzdravení, než kdyby se po čase nádor projevil až zdravotními potížemi. Pozitiva mamografického (screeningového) vyšetření jednoznačně převažují nad negativy. Je pravdou, že se ultrazvukové vyšetření v některých případech po provedené mamografii doplňuje, rozhodně to ale neznamená, že může mamografické vyšetření nahradit. Už pro možnou detekci mikrokalcifikací, které spolehlivě zobrazí pouze mamograf, a které mohou znamenat počínající formu nádorového onemocnění. Nemáme momentálně jinou, přesnější metodu k odhalování raných stadií karcinomu prsu. Bylo by chybou podcenit prevenci a mamografické vyšetření neabsolvovat,“ říká MUDr. Jana Vymětalová, primářka akreditovaného screeningového mamografického pracoviště, MephaCentrum Ostrava.
Mýtus 5: Vyšetření velmi bolí, zejména ženy s malými prsy
„Vyšetření může být nepříjemné až bolestivé u žen, které mají před menstruací nebo podstupují hormonální substituční terapii. Bolestivost způsobuje prosáknutí prsní žlázy, které je spojeno s výkyvy hladiny hormonů v krvi. Každá žena, která má citlivější mléčnou žlázu, však může na tento fakt upozornit obsluhu mamografu, aby stlačování prsu, které k vyšetření potřebujeme, bylo ohleduplné. Pokud je komprese prsu provedena pomalu, případně s malými přestávkami, tak je vyšetření bez jakékoliv bolesti a zvládne ho každá žena,“ uzavírá MUDr. Helena Bartoňková, lékařka akreditovaného screeningového mamografického pracoviště, EUC Klinika Brno. Vyšetření není bolestivější ani pro ženy s malými prsy, záleží více na hladině hormonů v krvi (jak je uvedeno výše). I ženy s velkými prsy mohou mít žlázu daleko citlivější než ty, které mají malá prsa.
