Tak kolik je vlastně správně? Za správnou dávku je pro dospělé označováno šest gramů soli denně. Podle zjištění Českého statistického úřadu však byla v roce 2015 spotřeba soli v České republice v takové výši, že odpovídala dennímu příjmu přes patnáct gramů na osobu denně.
Potíž totiž není v tom, že nadměrně solíme jídlo, které si připravujeme, ale v tom, že větší množství soli už obsahují pokrmy hotové, které kupujeme. A to i ty, ve kterých bychom sůl jaksi nehledali, tedy sušenky, různé marinády, dochucovadla, dokonce i nekvalitní laciné čokolády.
„Sodík v nadměrném množství je spojován především s hypertenzí, která představuje významný rizikový faktor pro kardiovaskulární onemocnění. Může způsobit také poruchu funkce ledvin vznikající jako následek vysokého tlaku,“ uvádí Pavel Těšínský, vedoucí lékař intenzivní metabolické péče ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady.
V poslední době se dokonce objevily zprávy o tom, že přehnané solení může způsobovat rakovinu. Pavel Těšínský k tomu říká: „Sůl a solené potraviny mají podle některých studií souvislost s karcinomem žaludku, díky možnému mechanizmu podpory vzniku atrofické gastridity. Ale sůl sama o sobě není karcinogen, může však zvýšit citlivost organismu k jiným karcinogenům. Musím ale zároveň upozornit, že snaha o extrémně nízký přívod sodíku může způsobit jeho deficit, což vede k závažným změnám ve složení elektrolytů a zvýšeným ztrátám vody v organizmu. Není bohužel výjimkou přijetí pacienta s extrémně nízkou hladinou sodíku na jednotku intenzivní péče.“
Zkrátka, je to podobné jako s jinými potravinami. Mnohdy ve snaze dělat pro své zdraví to nejlepší děláme opak. A tak zatímco část lidí bezstarostně zasypává solí už tak přesolené jídlo připravené z polotovarů, jiní vyřadili ze svého jídelníčku sůl úplně. Ani jedni nečiní dobře. Pokud někdo vůbec svému tělu nedodává sůl a navíc intenzivně sportuje, má zaděláno na malér.
„Pokud někdo cvičí třikrát a vícekrát v týdnu a součástí tréninku je intenzivnější aerobní zátěž nebo pokud skoro každý den běhá, pak je určitě vhodné sledovat příjem sodíku, protože ten ovlivňuje správnou hydrataci a s ní i výkonnost organismu. Sodík pomáhá mimo jiné zvyšovat svalový objem a zlepšovat svalový výkon i zvyšovat vytrvalost,“ uvádí Pavel Suchánek, nutriční specialista společnosti Fitbee a výzkumný pracovník IKEM. Každopádně by se měl při rozhodování kolik solit jinak chovat mladý sportovec nebo třeba senior, který moc pohybu nemá.
„Cílem by nemělo být vytěsnit sůl z jídelníčku úplně, ale vědět o jejích nejvýraznějších zdrojích a tomu přizpůsobit výběr surovin, ze kterých vaříme,“ říká nutriční terapeutka AquaLife Institutu Věra Boháčová. „Mezi zdroje sodíku totiž patří i potraviny, které běžně konzumujeme a které by byla velká chyba izolovat z jídelníčku. Jde například o celozrnné pečivo, sýry či kvalitní šunku. Se sodíkem v nich obsaženém musíme počítat. Někdy si lidé myslí, že nadměrný obsah sodíku mají minerální vody a proto je vyřazují z jídelníčku. Není to tak úplně pravda. Do velmi přísného limitu obsahu sodíku 20 mg na litr pro kojeneckou vodu spadá 37,8 procent produkce všech minerálních vod,“ vysvětluje.
Mnoho lidí si v takových diskusích na téma jídlo říká, že se vlastně dnes nikdo není schopen vyznat v tom, co je či není správné. Čím více různých doporučení a zákazů se objevuje, tím větší zmatek to v našich hlavách vyvolává. Ovšem ve většině případů, a téma solení není výjimkou, platí staré dobré pořekadlo, že nejlepší je vždy použít takzvaný selský rozum. „To znamená nedosolovat již hotové pokrmy, protože takové špetky soli mohou znamenat až celý její gram. Nesolit příliš při přípravě pokrmů a chuť zvýraznit raději bylinkami. Omezit spotřebu potravin, které mají přímo v názvu slovo slané či solené. Vyhýbat se kořenicím směsím a dochucovacím směsím, ve kterých sůl může tvořit až polovinu obsahu, někdy i více. Všímat si údajů o obsahu soli na obalech a vybírat potraviny z dané kategorie, která má nejnižší obsah soli. A omezit obsahu uzenin,“ shrnuje nutriční terapeutka Věra Boháčová.
Jinými slovy, není třeba podléhat panice a útrpně přežvykovat jídlo, které nám nechutná, jen proto, že máme strach použít při vaření sůl. Stejně však není třeba nezapojovat mozek při nakupování a bezhlavě házet do košíku sáčky brambůrků a dalších podivností s nápisem solené. Kdo dokáže najít cestu někde mezi tím a naučí se kouzlit s bylinkami, je na tom zpravidla nejlépe.