„Pojedeme přes noc vláčkem. Jupííí, v kupé se třemi lůžky. A budeme jen dva - áááá. To bude místa!“, téměř škodolibě se raduji, představím-li si, jaké nepohodlí bychom zažívali přes noc v obyčejném vlaku cestou z Prahy do Popradu.
V tomto rozpoložení obtěžkána kufrem a batohem v hale hlavního nádraží sleduji, jak s večerem ustává chaotický nápor vykulených cestujících, kteří ve většině vláčí tam a sem svá zavazadla, rozespalé mrňousky, případně čtyřnohé kamarády. Není se čemu divit, je tu prázdninová sezóna a na dosah realita pětihvězdičkových dálek!
Pozor, zablikala světelná tabule. Písmenka a číslice zachrastily, udělaly pár otoček, pak se poslušně seřadily. Na druhém řádku jsem mohla číst: spoj RJ/směr Humenné. Hlas z klaksonu doplňoval nedočtenou informaci …. „Spoj eR-Jé, společnosti Regiojet, …, vlak odjíždí ze třetího nástupiště.“ Nastalo přesouvání. Nebylo nutné jančit, vlak byl přísně místenkový a my měli místenku na celé kupé, ale to jsem se chlubila úvodem.
Na peróně i kolejištích už ordinovala plíživá tma. Vzápětí její sazemi provoněnou vlhkost prorazil dlouhatánský, po slunečnicích, žlutý vlak. Následovala strkanice, řízený chaos, který po chvilce byl pryč. Personál suverénně všechny cestující nasměroval na svá místa a žluťásek se s mávnutím plácačky mohl rozjet.
Kupé nás přivítalo bíle povlečenými lůžky, balenou vodou a pomerančovými džusy. Sloužící steward roznesl před nastavením nočního režimu něco málo ke čtení. Já pak po mých nezbytných hygienických a pyžamových úkonech zalezla do nejnižší „kóje“, kterou jsem si samozřejmě dobrovolně vybrala. Nebyla mi zima ani vedro. Tělíčko jsem si spokojeně hýčkala ve vodorovné poloze. Oddala jsem se pravidelnému drncání, až jsem usnula jako miminko.
Když za oknem vycházející slunce vykreslilo panorama Vysokých Tater, naše vlaková souprava ze žlutých vagonů stále svižně ujížděla směrem k Popradu. Steward nám nabídl voňavé kafé se sladkým snídaňovým menu. Bodlo. Pak jen zaskřípěly brzdy a my odpočati vystupovali.
Cesta byla báječná. Vše klaplo, přípoje, počasí, pobyt. „Jeďte žlutým, doporučuji.“.