Kvalita je dávno rozebraná. To si myslí muži i ženy. Jinými slovy, proč by někdo, kdo je pohledný, milý, slušný, hodný zůstával sám, když o takové lidi je rvačka, ať jde o muže či ženy. To si myslí mnozí lidé, kteří z různých důvodů zůstali sami a nejsou s tím spokojeni. Zkrátka, bojí se, že na trhu zůstali jen podezřelí jedinci, kteří jim život neobohatí, ale zkomplikují. Co s tím? Co takhle zapomenout na pořekadlo: Podle sebe soudím tebe? Když jsem sama já, normální ženská, proč by neměla existovat spousta podobných normálních chlapíků, kteří prostě nechtějí být sami a nejsou ani podvodníci, ani psychopati, ani úchylové.
Co na to řeknou děti? Nebo jiní příbuzní, kamarádi, sousedé… Není to divné začít v šedesáti randit, představovat svým blízkým nového přítele či přítelkyni? Co si o mně budou myslet? Co s tím? No vůbec takto neuvažovat! Copak jsme v šestnácti, když jsem se do někoho zamilovali, uvažovali, co tomu řeknou rodiče? Tehdy jsme si velmi často za svou láskou pevně stáli, byť jsme třeba ze všech stran slyšeli, že je to lump nebo koketa. Tak proč k tomu stejně nepřistoupit v padesáti, šedesáti či sedmdesáti?
Budeme trapní. Jinými slovy, jak daleko jít, co si vlastně pod vztahem ve vyšším věku představit? Líbání? Sex? Společné sestěhování se do jedné domácnosti? Nebo občasné vycházky, společné večery bez intimností, v podstatě přátelství? Jak se chovat, jak nebýt trapní? Co s tím? Přestat takto přemýšlet. Ono se to totiž zpravidla nějak vyvine a trapasy přece k lásce patří. No, a když se to nevyvine a trapných pocitů bude více než těch příjemných, nevadí, skončit se vztahem se přece dá po první schůzce stejně jako po roce.
Hledá pečovatelku. To si myslí mnohé ženy o starších mužích. Pozor, ne vždy je to pravda. Existuje spousta samostatných pánů, kteří si velmi dobře vedou bez žen a hledají spíše parťačky ke společně sdíleným zážitkům, než hospodyňky, které jim přeorganizují domácnost. Mnohé takové hospodyňky naopak spíše děsí. Takže, řešení: Přestat házet všechny muže do jednoho pytle, skončit se škatulkováním.
Hledá sponzora. To je podobný předsudek, jen z opačné strany. Takto mnohdy uvažují muži o ženách. Takže, pánové, také pozor. Mnohé starší dámy jsou velmi samostatné, schopné vyjít i s malým platem či penzí. Naopak jsou mezi nimi i ženy, které se díky různým okolnostem staly velmi movitými. Doba, kdy muž živil ženu a žena čekala, že za ni zaplatí každé kafe, je pryč a platí to i mezi seniory. Kdo k seznamování přistupuje tak, že žena je z různých důvodů závislá na muži, nemůže se divit, že zůstává sám.
Tak konec s řečmi, že je ve vyšším věku mnohem těžší se seznámit. Mnohdy si za to můžeme sami právě tím, že podléháme předsudkům. Jistě, vyšší věk přináší zkušenosti dobré i zlé, opatrnost, nadhled. Takže je jasné, že při navazování nových vztahů nepůjde o rychlé pobláznění, ale spíše o oťukávání se. Jen se to oťukávání nesmí nechat zničit tím, co slyšíme z okolí nebo co jsme si navykli považovat za pravdu.