Kuchařští mistři: Jan Horký - Přišlo to brzy
FOTO: archiv Jana Horkého

Kuchařští mistři: Jan Horký - Přišlo to brzy

28. 8. 2018

Je tím míněno prozření, kdy vlastně ještě u kluka, který nemá o své profesní budoucnosti jasno, dojde k zásadnímu rozhodnutí. U Jana Horkého to totiž bylo ještě ve škole. V pražském Internationalu tehdy existovala hotelová škola, která patřila k nejlepším. 

 Právě tam Horký nastoupil a už během praxe se rozhodl: „tohle řemeslo chci a budu dělat!“. Roli tehdy sehrála spusta faktorů. Spolužáci Pavel Mareš a Ladislav Douša ve vyšším ročníku, především však praxe. Od druháku praktikoval v Rybím trhu, a to tenkrát bylo nějaké jméno! Tam nakonec zakotvil na tři roky po škole, na pozici zástupce šéfkuchaře. Na „Rybáči“ se tenkrát rekrutovala garnitura dnešních vrcholových kuchařů a Jan měl štěstí být u toho.

Po Rybím trhu to byla Červená tabulka a první šéfkuchařská pozice. Naučil se pracovat s méně oblíbenou částí práce, šéfovskou úředničinou. V relativně mladém věku tak byl komplexně vybaven pro vedení vlastně jakékoliv  kuchyně. Ovšem nastala nová situace, majitelé Tabulky vybudovali kolekci tří restaurací, přesněji jen její zárodek. Jiří měl být jakýmsi supervizorem všech kuchyní, ale to nějak nevyšlo. Podnik, který si Horký vybral jako „svůj“ (šlo o Klášterní vinárnu na Národní třídě), nakonec vůbec nebyl zprovozněn.

Po půl roce znovu přestupoval, tentokrát nechtěně. Ve výsledku se nakonec ukázalo, že situace nebyla až tak kritická. Naskočil do Francouzské restaurace v Obecním domě. Na pouhý rok. Potom se ozvala Zlatá Praha, jejíž renomé v onom čase zvonilo tónem ryzího kovu.  Udržet její pověst nebylo snadné, pod restauraci se podepsala řada znamenitých šéfkuchařů, poslední byl Martin Slezák. Angažmá v InterContinentalu se protáhlo na pět let. Jeho dosud nejdelší štace. Díky možnostem, jaké se mu otevřely i pochopení ředitelově určitě ne nezajímavá. Jenže i zde se „chytil stropu“, a výše už se za dané situace nemohl dostat. Přemýšlení mu usnadnila nabídka z Obecního domu, odkud zrovna odcházel Jacques Auffrays. Jan věděl, do čeho jde, a přijal. Pachatel a místo činu, že ano.  Znovu se našel. V krátkém čase vnesl do nabídky nového ducha, dařilo se mu kombinovat odvahu se správnou mírou té tradice, jakou restaurace potřebuje.

Ovšem ani tehdy se ve Francouzské moc neohřál, přišla další výzva. V podobě pozice Master Chef gastronomické společnosti Compass Group Czech Republic. Nenašli jste pasáž o zahraničních stážích, bez kterých se dnes už špičkový kuchař neobejde? Byly takové, samozřejmě. Hotely Hyatt Regency Sha Tin a Hyatt Regency Tsim Sha Tsui  v Hong Kongu, v Indii pak Lall Ji Tourist Resort. A Čína podruhé, v Grand Lapa Macau. Mohlo by se zdát, že pobyty v Asii byly pro Jana samoúčelné, pro získané zkušenosti prý nemá uplatnění.

Není tomu tak docela. Atraktivní exotická koření, pestrost chutí, to všechno se dá v určitém stopovém množství implementovat do jakékoliv etnické kuchyně, tedy i naší. Je nezbytné krátce zmínit i Horkého úspěchy coby kapitána národního družstva kuchařů a cukrářů ČR.  S ním získal na FHA Culinary Challenge Singapur - zlato, stříbro, bronz a navrch titul absolutního vítěze soutěže. Ještě něco, po deseti letech získal podruhé titul Kuchař roku. Tentokrát za rok 2017/2018.  

kuchařští mistři
Autor: Redakce
Hodnocení:
(5 b. / 2 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.