Moji milí,
tak, jak jsem vás přes časem krátce informovala, rozhodla jsem se vyřešit svůj dlouhodobý problém - stesk po čtyřnohém kamarádovi, Bertíkovi. Přemýšlela jsem, kudy jsem chodila, nedokázala se rozhodnout. Opatřit si štěně - na to nemám vzhledem k mému věku odvahu. Opatřit si pejska z útulku, to je opravdu velice těžké rozhodnutí. Nikdy nevíte, čím musel na cestě do útulku projít... Ano, ráda bych vytvořila nějakému nešťastnému chlupáčkovi hezký domov, ale byl by to jen jeden z tisíce. Proto jsem se rozhodla jít jinou cestou - budu jezdit do útulku pomáhat a vytvářet takovou " třešničku na dortu ". STALO SE, UŽ V TOM LÍTÁM:))))) Po domluvě s majitelkou útulku v Krásném Lese jsem se dostavila v "plné polní", pracovním oblečením a obutím počínaje, otevřeným srdcem plným lásky konče.
Přiznám se, že když jsem hned po vystoupení z vlaku slyšela psí štěkot, draly se mi slzy do očí. Slzy lítosti nad jejich osudy, slzy štěstí nad tím, že jsem vykročila jistě správnou cestou. Zklidnila jsem se až v okamžiku, když jsem s plnými hrstmi piškotů obcházela jednotlivé kotečky, krmila ty vyčuhující tlamičky mezi mřížemi a hlavně všem slíbila, že se budu všemožně snažit, abych jim jejich pobyt udělala o něco příjemnějším.... Musím napsat, že všichni pejskové jsou ze strany personálu opravdu opečováváni, jak to jen nejlépe jde a co síly stačí. Pejskové jsou v dobré fyzické kondici, žijí v čistotě. ALE !!! Těch sil je opravdu málo, pobyt mimo kotec je omezen. Takže moje poslání se bude převážně týkat venčení, česání, mazlení a i rozmazlování. Mimo jiné budu nápomocná všude tam, kde to bude potřeba, ale to je zatím běh na delší trať. A já se na ten běh těším... Bertice
Dodatek: Mrňousek v mém náručí byl zabaven romské rodině pro týrání. Dnes se přihlásili a dostavili velmi sympatičtí zájemci. :)))
