Jejích úspěchů je nepočítaně. A přitom všem je to nádherná kultivovaná dáma plná ženskosti i neuvěřitelně silné leč jemné energie. Nikdo by nehádal její skutečný věk – a pokud by už hádal, určitě by neuhodl.
Můžete nám prozradit, jak to děláte? Jak to všechno zvládáte, dokonce s úsměvem na rtech, zdánlivě lehounce? Zdání klame – ale vy jste tak výjimečná, že je u vás možné snad všechno...
Zaskočila jste mě. Myslím si, že žiji život jako každý jiný se všemi starostmi a situacemi, které vám život přináší. Na druhé straně vím, že mně svítí šťastná hvězda. Samozřejmě ale, aby byl člověk šťastný, naplněný láskou, musí na tom pracovat. Pracuji na tom denně, rozhodla jsem se být šťastná.
Dalo by se říct, že vám štěstí přeje. Jste dítě Štěstěny?
Ano, štěstí si člověk musí nějak zasloužit. Je to zdánlivě jednoduché, záleží POUZE na Vás, jak se životem naložíte. Velkou výzvou je, že jste za něj naprosto odpovědná. Zlehčeně: „jaký si to uděláš, takový to máš“ platí stoprocentně. Jsem dítě Štěstěny, které si velmi záhy uvědomilo, že mě šťastnou neudělá ani Štěstěna.
Takže to není výsledek těžké dřiny, bezesných nocí, plných usilovné práce?
Kdyby to byla těžká dřina, tak nebudu mít úsměv na rtech. Ráda spím, tedy bezesnými nocemi to taky není. Ano, je to usilovná práce ve sebevzdělávání, meditaci, cvičení a zdravé stravě. Pracuji na tom, abych byla obklopena krásnou rodinou, která je pro mě základ - a abych se stále věnovala tvůrčí práci.
Jak se z malé holčičky, která toužila být automobilovou závodnicí, stane paní profesorka jedné z nejprestižnějších vysokých uměleckých škol u nás?
Nebylo to jen tak, ale zjednodušeně: když něco chcete dokázat, dokážete to! V tomto případě to byla velká pracovitost a posedlost prací, to vše přineslo úspěchy zde i ve světě. Ty byly posléze korunované nabídkou učit na UMPRUM, kde jsem letos, po devíti letech výuky, získala titul profesorka. Aby se tak stalo, předcházelo tomu přirozeně mnoho studia, spousty práce a vnitřní víry, že mám v životě štěstí, mnoho síly a energie, ale s pokorou, úctou a respektem k okolí.
Určitě i vás, tak úspěšnou, potkala spousta neúspěchů – ale o těch se většinou příliš nemluví, i když ke každému plusu patří minus, každá mince má rubovou stranu. Právě zdolávání negativ podporuje růst osobnosti a podmiňuje následná případná pozitiva. Slabé osobnosti snadno odpadnou, silné charaktery (ke kterým patříte) to ještě více posílí. Jak jste zvládala své neúspěchy vy?
Zpočátku asi jako každý, naštváním, deziluzí a hledáním chyb, ale mám pocit velké vnitřní síly a energie, ať už jsem musela zvládat velké osobní problémy nebo ty menší, pracovní.
Kde čerpáte energii k zvládání toho všeho?
Meditací, přijímáním kosmické energie a pravidelným režimem.
Dobíjíte zjevně veleúspěšně své baterky, váš motor bezchybně běží, daří se vám obnovovat znovu a znovu své síly. Objevila jste zázračné zdroje, které skutečně fungují!
Zdroje jsou to zázračné, opravdu. Krásné na tom ale je, že můžete i vy zvolit tuto cestu.
Pomáhá vám i výběr správné stravy, vhodné přesně pro váš typ osobnosti? Jste přívrženec raw nebo paleo stravy, makrobiotik nebo vegetarián?
Je to o harmonii těla i ducha, správné a zdravé stravě, meditacích, cvičení, a to přirozeně, denně a poctivě.
A ta vaše neuvěřitelná štíhlost a nefalšovaně mladá pružnost! Znovu se musím ptát: Jak tohle děláte? Je za tím nějaký druh jógy, dlouhé túry, šplhání po skalách?
Cítím se opravdu mladá, děkuji. Je to jistě genetikou, ale teď, ve stáří, hlavně řádem. Nejen jóga, ale také udržování svalové hmoty, strečink, pozitivní mysl...
Na fotografiích, na kterých jste mezi svými studenty, vypadáte jako jedna z nich. Ten stálý kontakt s mladými lidmi má na vás nejspíš omlazující vliv! A další kontakt s ještě větším mládím: vaši vnuci! Viděla jsem vás na fotce: vy vedle nich ještě více záříte! Pochlubte se s nimi...
Ano, máte pravdu! Práce se studenty mně přináší radost a jejich úspěchy zde i ve světě mě naplňují hrdostí. S vnoučaty jsem často, jsou to naše středy. Máme nádherný vztah.
Pendlujete mezi Prahou a Brnem – i to zvládáte s úsměvem, i když to věčné cestování by mnohé jiné vyčerpalo. Vás zjevně ne...
Je to o úhlu pohledu, vzájemném respektu a plánování. Manžel a syn s rodinou žijí v Brně, také moje skvělá maminka, která je již rok upoutaná na lůžko. Dcera s rodinou žijí v Praze. Pracovní dny trávím jsem v Praze, víkendy v Brně. Jízdu autem jsem po třiceti letech pendlování před pár léty zavrhla, cestuji vlakem.
Za co byste dala ruku do ohně?
Za rodinu.
Byla byste schopná obětovat pro něco život?
Moc těžká otázka. Pro děti.
V co skutečně věříte?
V sílu nekonečné harmonie, lásky a vzájemného propojení.
Bez čeho byste nemohla existovat?
Bez dechu.
Jaké jsou vaše priority?
Žít poctivý a naplněný život, být slušný a ohleduplný k okolí s respektem a úctou. Mít otevřenou mysl a snažit se rozdávat lásku a radost.
Morální zásady?
Slušnost, poctivost - základní zásady, které dělají člověka člověkem.
Kdybyste si mohla něco přát, co by to bylo?
Aby byli na světě pouze šťastní lidé, potom budou naplněni láskou a nebude tolik bolesti kolem nás.
Máte nějaký oblíbený slogan nebo motto?
„Chceš-li být šťastný, udělej šťastnými druhé“. Dalajláma
Natalie Kšajtová Faitlová pro portál i60