Ano, jedná se o každoročně pořádaný veletrh zemědělských produktů, strojů, zahradnických i stavebních potřeb, zahradního nábytku, prostě všeho, co zemědělec a zahrádkář potřebuje, nebo si myslí, že potřebovat bude. Počátek tohoto lidského hemžení sahá do roku 1976, koná se vždy v září v severočeských Litoměřicích a už to dávno není jen o zemědělství.
Na tuto akci jezdíváme téměř každoročně, vynechali jsme loni. Naplánovali jsme si to na středu 19.9.2018. Ráno vypadalo podmračeně, takže příjemné počasí na takovouto akci. Vyzvedli jsme v Církvicích kamarádku a po půl hodině dorazili do Litoměřic. Překvapivá byla už cena vstupného pro důchodce, bylo to 100,-Kč. No dobře, dostali jsme přidáno, tak budiž Další překvapení nás čekalo uvnitř. Měli jsme pocit, že jsme spíš ve vietnamské tržnici. Takový počet stánků s oblečením, kabelkami a jiným artiklem, který měl k zemědělství hodně daleko, jsme tam ještě nezažili. Asi po hodině bloudění jsme konečně narazili na to, kvůli čemu jsme tam jeli, a to byly květiny.
Je škoda, že se ZČ vzdaluje tomu, proč vznikla. Přesto tam byly davy lidí, kterým to evidentně nevadilo, prostě důchodci. Dali jsme si obligátního langoše, nakoupili květenu a ovoce, vypotili litr potu, protože slunce se probudilo a sálalo jako o život, nafotila jsem, co se dalo, a hybaj z toho mumraje.
Snažila jsem se vyfotit výstavu jiřin, které už trochu uvadaly, retro výstavu, nějakou mašinku, ty mi moc nejdou, a okolí za Litoměřicemi. Řeknu bez mučení, že vymazat lidi, aby mi nekazili fotku, je docela fuška, ale povedlo se.
Přeji všem krásný pohodový podzim.
