Pokud si totiž někdo myslí, že omrzliny jsou pouze výsadou horolezců a vysokohorských turistů ve složitých klimatických podmínkách, mýlí se. Omrznout můžeme v nížinách a klidně i ve městě, pokud podceníme chlad.
Jak nepříjemné jsou ruce či nohy, které zebou, si vyzkoušel určitě každý z nás. Bráníme se pohybem nebo třením postižených míst, někdy si na ně dýcháme. Kdybychom zahřívání zanedbali, mohou vzniknout omrzliny. V horším případě tkáň odumírá, což může vést až k amputaci postižené části těla. Lékaři proto vždy nabádají k opatrnosti a nepodceňování jakýchkoliv rizik.
Bílé ohraničené plochy varují
Nejčastěji se omrzliny objevují na místech přímo vystavených účinku mrazu a větru, tj. na bradě, nose, tvářích, ušních boltcích, dále pak na okrajových částech těla, tedy na prstech rukou a nohou. Nejdříve hodně zebou. Když se je nesnažíme zahřát, brní až bolí a postupně znecitliví.
Pro omrzliny je charakteristická chladná, voskově bílá kůže se zhoršenou citlivostí a bolestí, která ustává s pronikáním chladu do hloubky.
Za omrzlinu považujme akutní místní poškození tkáně způsobené chladem. Pro její vznik a rozsah poškození je důležitá nejen teplota okolí a doba působení chladu, ale i vlhkost prostředí. Podle toho dělíme chlad na tzv. suchý a vlhký. Při suchém mohou teploty dosahovat až -50 stupňů Celsia a nemusí dojít k poškození hlubokých tkání. Naopak, při dlouhodobém působení minimálního chladu ve vlhku se zdají zevní vrstvy nepoškozené, ale problémy mohou nastat ve svalovině, nervech, cévách i kostech. Vznik omrzliny tedy není nutně podmíněn extrémními podmínkami. Při nešťastné souhře chladu, vlhkosti, větru a faktoru času může k omrznutí dojít třeba ve městě, kdy teploty neklesají pod nulu.
Ohrožen může být kdokoliv
Náchylnější k omrzlinám jsou lidé se zdravotními problémy, např. s postižením cévního systému a špatným prokrvením tkání, s cukrovkou, poruchou metabolismu tuků, se sníženou pohyblivostí včetně poúrazové, dále pak děti a senioři, těhotné ženy, lidé nedostatečně a nevhodně oblečení. Pozor je třeba dát si také na alkohol. Vše ale nakonec závisí na celkovém fyzickém stavu dané osoby v daný moment, ať je to kdokoliv.
Prevence spočívá ve správné životosprávě, ale především v dostatečném suchém oblečení, které je volné a neškrtí. Těsnící oděv nebo obuv vede ke snížení prokrvení, což zvyšuje náchylnost ke vzniku omrzlin. Nechráněnou kůži je vhodné natřít mastným krémem, v extrémních podmínkách kryjeme obličej speciální kuklou.
První pomoc
Ošetření nikdy nepodceňujme. Pozornost věnujme zvláště celkovému podchlazení, které má před omrzlinami přednost. Může být mírné (zrychlený dech, svalový třes,...), nebo závažné (pomalý tep, spavost, poruchy vědomí,...). Nejprve je nutné zabránit dalšímu ochlazování, navléknout suché rukavice a ponožky, izolovat postiženého od země, zajistit ohřívání. V terénu se snažíme omrzlé místo pokrýt obvazem tak, aby ho nestlačoval. Pak začneme s tělesným zahříváním, ovšem jen tehdy, jestliže se současně nejedná o závažné celkové podchlazení (tady je zahřívání „obalu“ těla kontraindikací), případně masírujeme okolní tkáně bez dotyku omrzliny samé, abychom podpořili cirkulaci krve. V žádném případě netřeme postižené místo sněhem! Odborníci doporučují podpořit zahřátí celého organismu nejlépe horkými slazenými nápoji. Snažme se dostat postiženého člověka co nejdříve do bezpečí a zabránit tak dalšímu poškození. Pomáhá aktivní pohyb končetinami.
S lehčími omrzlinami může dojít postižený k dalšímu odbornému ošetření sám, při větším problémech je nutná přeprava na lehátku. Pokud nehrozí opětovné omrznutí, přistoupíme k ohřívání ve vodě teplé kolem 40 stupňů Celsia, ale maximálně 42 stupňů. Lékaři doporučují, je-li to možné, také pohyb postižené části, dokud nedojde k jejímu zčervenání a nedostaví se bolest. Na obličej lze použít teplý obklad a pravidelně ho měnit. Omrzliny druhého a vyššího stupně je třeba ošetřit na specializovaném pracovišti. Zjednodušeně řečeno: nedojde-li ani po patnácti minutách intenzivního zahřívání k ústupu necitlivosti, nebo se za den až dva objeví puchýře, je na místě vyhledat lékařskou pomoc. Omrzlina se vyvíjí a tomu odpovídá způsob její léčby.
Nejúčinněji chrání vrstvení
Základ oblečení do mrazivého prostředí tvoří teplý a suchý oděv, dostatečně volný, který neškrtí. Nejúčinnější je mít na sobě více vrstev. Čepice výrazně snižuje únik tepla z organismu, proto je v zimě velmi důležitá.
Vydáme-li se na delší dobu do terénu, před vlhkem od nohou nás ochrání vodotěsná obuv, tělo potom kalhoty a bundy z nepromokavých materiálů. Rozhodně je vhodné mít s sebou nebo v dosahu náhradní rukavice a ponožky. Pokud se někdo vypraví na cestu, aniž by se předtím najedl, dělá chybu. Prevencí omrzlin je také správná výživa a dostatek tekutin, takže by měl každý vyrazit na túru dostatečně najedený, s rozumnou zásobou jídla včetně teplého nápoje.
