Antonín Švehla pocházel ze staré selské rodiny v Hostivaři, která je dnes součástí území hlavního města Prahy a městské části Praha 15. Jeho rod má kořeny až do husitské doby, kdy byl jeden z jeho předků husitským hejtmanem. Rodina Antonína Švehly byla, jak tomu bylo zvykem v českém selském prostředí, velmi početná.
Narodil se dne 15. dubna roku 1873 v Hostivaři na rodovém statku. Již od svého mládí Antonín Švehla si budoval svůj vztah k půdě, „k rodné hroudě“, jak často říkával a seznamoval se s národními ambicemi a pozdějším bojem za samostatnost a tzv. restituci „předbělohorských poměrů“. V době před první světovou válku se postupně stává blízkým přítelem prezidenta Tomáše G. Masaryka a jeho věrným spolupracovníkem během svých vlád.
Jeho život hospodářský a politický byl spjat se společenským prostředím, které mělo základnu v sokolském hnutí. Ve věku pouhých 20 let založil Tělocvičnou jednotu Sokola v Hostivaři, která nese jeho nesmrtelné jméno dodnes. Sokolství se stalo pro něj osobně vzorem mravním a výchovným, které utužovalo v českém člověku zdravé jádro národa a silného morálního ducha. Osobní charakter, který si člen tohoto hnutí skutečně vytvářel, se stal jakoby centrem zdravého patriotismu a zároveň čistého demokratického ducha, který spočíval v hodnotách morálního trianglu, tj. respekt k druhým, úcta k předkům a pokora před Bohem. Mravní a estetické funkce tělesné výchovy sokolské mu velice imponovaly. Sokolské prostředí působilo na Antonína Švehlu obrodně i povzbudivě v jeho snaze položit „základní kámen“ národního uvědomění a posílení hrdosti a stalo se i vzorem pro jeho činnost organizační v agrární straně, kde působil i jeho otec Antonín Švehla starší.
Antonín Švehla se stal horlivým propagátorem agrárních pokrokových myšlenek a také jedním z tvůrců organizační struktury hnutí. V roce 1902 se dostal do vedení výboru Sdružení a stal se jeho místopředsedou. O rok později se dostal do čela Tiskařského družstva. Oblast publicistiky a propagace se stala pro Švehlu jakousi základnou jeho pozdější politické a veřejné činnosti. Agrární stranu chtěl budovat napříč sociální skladbou masově. Odtud pochází Švehlovo heslo: „Venkov jedna rodina“.
Jeho ambice a přání přiblížit otázku agrární širšímu publiku Švehla naplnil dne 29. března 1906, kdy vyšlo první číslo deníku „Venkov“. Mladá a dynamická část agrární strany v čele se Švehlou získávala do vypuknutí první světové války na vlivu. Nosným momentem jí byl důraz na široký demokratický charakter strany. Antonín Švehla se osobně angažoval při zrodu Agrární banky v roce 1911 a později také Malozemědělského ústavu, Národního zemědělského muzea a agrární zelené Internacionály.
Pavel Černý, předseda Společnosti Antonína Švehly a vedoucí Muzea družstevnictví.
