Únor bílý, pole sílí
svojí zimní poezií,
na Hromnice
o hodinu více,
v zahradách, příbytcích,
i v městských ulicích.
Sluníčko se směje,
jiskří do závěje,
a sv. Valentýn
baví se tím,
že srdce má ve znaku
z lásky a zázraků.
Chvíli sněží, mrzne,
pak si skřivan vrzne,
Matěj ledy láme,
k jaru blíž to máme,
masopustní reje,
jsou součástí děje.
Na Matějské pouti,
všechno se to kroutí,
i papírová růže
lásku vyznat může,
tak buď chvíli nobles,
večer se jde na ples.