Zdravím nejen Íčkaře, prvně jsem se totiž rozhodla, až tento článek vyjde, jej sdílet na "Fejsbůku" ve skupině Most. Proč, ptáte se? Protože je nás v této skupině mnoho, co vzpomínáme na Královské město Most, a vzhledem k tomu, že většina z nás je věkově pamětníky, uvítala bych nejen já, ale jistě i Íčkaři, kdyby nám zde přibývaly zajímavé články a zaregistrovaní členové, kteří by se s námi podělili nejen o historii tohoto Královského města. Takže Mostečané - pamětníci, toto je zároveň i výzva pro vás.
Ve skupině Most jsem sdílela zajímavosti o secesních vilách na Zahražanech a moc mne potešilo, že to mělo takovou odezvu v komentářích a líbilo se.
I proto tento článek, aby ani Íčkaři nepřišli zkrátka.
Mezi vilami najdeme např. vilu č.p. 712 - Bihlova vila. Nejkrásnější vila č.p. 1116 s věžičkou a nádhernou kovanou mříží při vstupu. Vila má v síni za vchodovými dveřmi letopočet 1901. Dnes sídlo pravoslavné církve /Pravoslavný monastýr/. Patřila mosteckému radnímu J. Porschemu. Stavebním skvostem je vila č.p. 999 /ač někdo ji uvádí jako č.p. 835...?/, která patřila V. Kronfeldovi na počátku první republiky. Když jsem do těchto tejemných uliček zavítala nyní, bohužel jsem zjistila, že tato vila chátrá, dokonce má nakloněnou věžičku, jen spadnout... Nevím, zda tuto vilu vlastní ještě myslivci, ale ať už je vlastníkem kdokoli, je to neomluvitelné, nechat ji takto zchátrat.
Jinak bratři Titus a Ramphold Gorenzové, mostecké legendy odporu proti husitům, byli pro německé Mostečany symbolickými rytíři hrdinství. Po roce 1945 se z Gorenzovy ulice stala ulice J. Žižky.
Býval tu i sirotčinec sv. Josefa, budova díky umístění na Zahražanech přežila. Dříve to byl kojenecký ústav, nyní domov pro děti do 3 let věku. I já jsem tam po narození chvíli pobývala a má maminka tam nosila mléko nejen pro mne. Další sirotčinec z r. 1903 byl v dnešní budově LDNky.
Na Zahražanech je také pozůstatek Křížové cesty.
Dochoval se hřbitov - krematorium, do památek patří mj. i budovy kasáren, které ale také léta chátrají. Když jsem šla ale nedávno okolo, vypadá to, že se konečně alespoň nějaká z budov opraví.
K Mostu patří kromě přesunutého kostela, který /dle mého mínění záměrně/ komunisté otočili oltářem na jih místo na východ, aby nemohl být vysvěcen /byť údajně již vysvěcen je/ i hrad Hněvín. Je i smutné, že má přes zimu kostel zavírací dobu/od listopadu do dubna a tudíž se tam ani nekonají mše/. Jednou jsme byli ve věži kostela a viděla jsem tak i zvony, které tam jsou. Je na škodu, že nám častěji zvony nezazvoní, zvuk zvonů, ale třeba i varhan mám ráda.
Cestou na Hněvín se jde kolem Villy Mirunky, bohužel na ni není vidět, je to tam jistě uvnitř kouzelné. Překvapilo mne, že někteří Mostečané /či z blízského okolí/ na Hněvíně ještě nebyli. /pro ně přikládám pár snímků/.
V Královském městě Most byl mj. neorenesanční Justiční palác, barokní klášter minoritů, kostel sv. Františka Serafínského na 2.náměstí, románský, barokně přestavěný kostel sv. Václava, pozdně gotický kostel sv. Anny, "REPRE" - hornický dům, divadlo, několik náměstí. Doporučuji se podívat na "Fejsbůku" na video na stránkách Robert´s Film Total Motion Město Most ...my nikdy nezapomeneme. Také jsem měla slzy v očích, když jsem ve videu J.Fairaizla o přesunutém kostelu spatřila poslední varhaní koncert před jeho přesunem. Zachránil se jeden kostel, ale celé Královské historické město bylo obětováno zcela zbytečně... Ostatně s J. Fairaizlem jsem i se svými rodiči natočila dokument, který ale mám asi už jen na videokazetě a tudíž si ho ani nemohu přehrát. Bohužel autonehoda pana Fairaizla měla hodně otazníků už proto, že údajně před tím zapálil svou chatu, kde měl všechna jeho díla a tudíž se toho asi moc nezachránilo, bohužel. Videa výše uvedená od RFTM bohužel ne všechna jsou i na You Tube, jinak bych jej sdílela i zde. Úchvatná podívaná, ale mrazí při shlédnutí. Ostatně jsou tam i památky jiných měst, třeba tam najdete i to své.
Přesto 26.3. 1964 se komunistická vláda usnesla, že toto nádherné město bude zlikvidováno. Neodpustitelné rozhodnutí tehdejších mocných. Nechali město zchátrat, jako ostatně mnoho památek v zemi a srovnali ho se zemí. A chabé jsou poznámky některých, že lidé se těšili do paneláků s teplou vodou a topením. Kdyby město komunisté nenechali zchátrat a opravovali jej postupně, teplá voda i topení tam dnes mohlo být také. Já sama si pamatuji dům babičky, kde jsme po mém narození krátce žili, bylo tam kamenné schodiště do patra, měl svá kouzla. Také nezapomenu na cukrárnu, kde jen se dveře otevřely cvrnkla nás do nosu vůně pralinek, bonbónů, které se vážily do kornoutků. Jako učeňka jsem prodávala v papírnictví, ve sportu.
Kdyby nedošlo ke zbourání, dnes by bylo město chloubou.
Zrovna, když píši tyto řádky, jsem si zakoupila Reflex s příznačnou titulní stranou - "Jak jsme zničili kdysi krásné a bohaté město... a teď se tomu smějeme" /seriál Most!/. No, já se až tak nesměji, byť občas jsou v seriálu hlášky komické, bohužel ale i vulgární až nechutné scény... Nesouhlasím ani se vším, co v článku /o seriálu ani nemluvě/ je. Ostatně je vidět, že to napsal člověk, který tu nežije. V jednom má ale pravdu. "Město Most bylo kdysi nesmyslně obětováno, po jeho využití odhozeno a následně ironicky zesměšněno" /seriál Most!/.
Přesto vás Pražáci, Íčkaři i odjinud chci ujistit, že to tu není taková hrůza, jak se Most představuje lidem, kteří ho neznají.
Nicméně naše duše utržily rány nezhojitelné, likvidací Mostu. Vzpomínky nám ale nikdo nevezme. I proto se vždy ráda podívám na snímky starého Mostu a věřím, že třeba i zde na Íčku nás pamětníci potěší nejen tajemnými uličkami tohoto města.
A jestliže ve skupině Most mělo mé sdílení ohlas v komentářích, věřím, že tento článek si mnozí rádi přečtou. Ostatně článků jsem zde měla již více a jeden z nich měl až neuvěřitelných 6800 návštěv. Tak se i vy, Mostečané - pamětníci, přidejte a pište i zde. Nejen proto, že je to portál na úrovni. Nemusíte být profesí redaktory ap., což ani já nejsem, ač by mne tato práce bavila zvláště ve spojení s fotografováním.
A neznalým "profíkům" vzkazuji, že ne vše, o čem píší či točí, je pravda. Tu známe jen my, co jsme se tu narodili, žijeme tu a neutíkáme jinam. Také bych si netroufla napsat o Praze, když tam nežiji a neznám ji tak dobře jako Pražáci, byť je to nádherné město.
A v žádném případě se pro dnešek neloučím slovy "Dycky Most", jsem na to už tak trochu alergická...
Postačí prosté opatrujte se.