„Uvědomuji si, že se nechám vytočit snadněji než dříve. Když čekám dlouho u lékaře, a pořád přichází někdo nový a jde na řadu přede mnou. Když navařím pro vnuka a on zavolá, že nestíhá a přijde za týden. Když se mi rozbije něco v domácnosti. Vím, že bych měla být nad věcí, ale nedokážu to, jsem z takových situací vykolejená celý den a nemůžu pak ani usnout,“ říká pětasedmdesátiletá Eva.
Stresová reakce je komplex chemických a fyziologických procesů, který se v těle spustí v okamžiku, kdy se ocitneme v bezprostředním ohrožení. Evolučně sloužila k reakci lidí i zvířat na nebezpečí. Tělo se rychle a efektivně připravilo na útěk nebo útok. Taková reakce znamená ovšem extrémní výdej energie a vyčerpává rezervy organismu. Vyžaduje následný odpočinek pro regeneraci a doplnění energetických zásob.
V současnosti nečelíme šelmám a nepřátelům s oštěpy, ale působí na nás velké množství civilizačních stresorů, a to prakticky denně. A to je ten problém. Pokud člověk žije delší dobu ve stavu permanentního poplachu, začne ho stres ničit.
V seznamu nemocí spojených se stresem najdeme vše od běžné rýmy a bolesti zad po Alzheimerovu chorobu, deprese a infarkt. Na organismus válcovaný stresem mnohem méně působí antibiotika, účinnost ztrácejí i bypassy. K tomu uvádí známý americký biolog Robert Sapolsky: „Člověku můžete poskytnout maximální péči, ale když nevyřešíte problém se stresem, bude to k ničemu“.
Jak bylo zmíněno na začátku, organismus zcela zbavený stresu, to také není žádná výhra. Známý fyzioterapeut Pavel Kolář vysvětluje: „Určitou míru stresu potřebujeme k tomu, abychom udrželi v chodu regulační mechanismy (nervový, imunitní a hormonální) reagující na psychickou zátěž, jinak zleniví a naše výkonnost a odolnost bude klesat,“ a dodává, že nejpatrnější je to u starých lidí: „Stačí i čtrnáct dní pasivity a může to mít nevratné důsledky.“
A jaké jsou metody pomáhající udržet stres v přijatelných hranicích?
Fyzické cvičení: osvědčuje se jako výtečný mechanismus ke zmírnění stresu.
Pobyt v přírodě: procházky, posedávání, klus, cyklistika, objímání stromů, práce na zahrádce, zkrátka cokoli je vám milé, to umí stres pěkně naředit.
Masáže: pomáhají ke zmírnění bolesti, relaxaci a lepšímu soustředění.
Relaxační dýchání: tuto metodu máte při ruce vždy, existuje více návodů, zkuste třeba tento: zhluboka se nadechněte, zadržte dech co nejdéle a s dlouhým výdechem nechte spadnout ramena, spusťte čelist a povolte tělo. Opakujte alespoň 3x.
Psychologické techniky: nalezení způsobu uvolnění životní frustrace. Velmi vhodné je pěstovat nějakého koníčka (sledování TV či sociálních sítí není vhodnou volbou), osvědčuje se kreslení, ruční práce, hudba (vlastní produkce), sběratelství. Snažte se o pravidelnost.
Uvolnění pomocí smyslů: zapojte svůj smysl pro humor a braňte se stresu smíchem. Také pláč je přirozenou strategií, jak dočasně zmírnit stres (ovšem jen občas a v odůvodněných situacích).
Meditace: nastavit se do stavu meditace lze, pro leckoho však může být obtížné, je lepší nechat se vést kvalifikovaných učitelem. Kombinací fyzického cvičení a meditace je jóga, která je pro své široké využití velice populární.
„Dodal bych jen, že všechny uvedené aktivity přispívají k udržení zdraví, ať už čelíme zvýšenému stresu či nikoliv. Řadu z nich můžeme provozovat zcela zdarma a na jiné zase přispíváme našim klientům v rámci preventivních programů. Jednoduše a pravidelně,“ vysvětluje PaeDr. Josef Křivánek z Vojenské zdravotní pojišťovny ČR.