Kamarád z dětství
Ilustrační foto: pixabay.com

Kamarád z dětství

2. 3. 2019

V práci jsem měla na starosti zajišťování účasti naší firmy na tuzemských i zahraničních veletrzích a na místě pak dohled nad výstavbou stánku.

V roce 1995 jsme stavěli stánek v Mnichově. Montéři  tehdy při práci hodně používali tzv. tavné pistole. U nás byly tehdy k dostání jen takové menší typy, které byly při celodenním použití při montáži velice poruchové.  Němečtí montéři u sousedního stánku měli  pistole velké, bytelné; byla s nimi o hodně jednodušší práce a hlavně dokázaly být v provozu celý den. Slíbila jsem „svým“ montérům, že do nejbližší výstavy tyto lepší nástroje také obstarám.

Od německých montérů jsem zjistila název firmy, která nástroje vyráběla  a kontakt do Hamburku, kde firma sídlila.

Ihned po návratu z montáže jsem volala do Hamburku. Ochotná paní vyslechla moje přání a sdělila mi, že pro střední Evropu mají pobočku ve Vídni.

Volala jsem do Vídně. Ochotná paní si také poslechla, co potřebuji a ….sdělila mi, že pobočku pro Českou republiku  mají v Olomouci.

Volala jsem do Olomouce. Další ochotná paní mě vyslechla a… sdělila mi, že pro Čechy mají pobočku v Praze. To bylo fajn, Praha byla nejblíž k sídlu naší firmy.

Volala jsem do Prahy. Trochu s obavou, jestli je to konečně to pravé místo, kde nástroj seženu. Měla jsem štěstí, bylo. Protože jsem si už začala trochu  připadat jako v té pohádce O kohoutkovi a slepičce…

Příslušný technik slíbil, že do naší firmy přijede a nástroje předvede. V domluvený den opravdu přijel, dojednali jsme obchodní záležitosti. Technik se pak trochu rozpovídal, že to u nás v okolí trochu zná, že  v nedaleké obci chodil kdysi do školky a do první třídy, než se s rodiči odstěhovali do Prahy. To mě zaujalo, protože do stejné obce chodil do školy i můj manžel. Zeptala jsem se tedy technika, jestli si pamatuje některé spolužáky a kamarády. Jmenoval jich několik a mezi nimi i manžela! Doma jsem  to manželovi hned vyprávěla a ten si na dávného kamaráda také vzpomněl.

Tak jsem vlastně nevědomky a bez jakéhokoliv úmyslu našla manželova kamaráda z dětství, s kterým se neviděli téměř 40 let. Přes Mnichov, Hamburk, Vídeň, Olomouc a Prahu. Než manžel zemřel, ještě se několikrát sešli.

Svět opravdu není velký.

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 9. týden

Sledovali jste také Mistrovství světa v biatlonu? Pokud ano, tak určitě budete znát odpovědi na kvízové otázky, které se tento týden budou týkat právě biatlonu.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Jakou největší výhodu má podle Vás zasílání důchodu na bankovní účet?

Ušetřené finance

21%

Bezpečnost

21%

Pohodlí

19%

Ušetřený čas

19%

Žádnou, důchod si vyzvedávám osobně a neplánuji to měnit

20%