Když v Jablonci nad Nisou startoval projekt Akademie seniorů, starosta při slavnostním zahájení řekl: A kde jsou chlapi? Sál byl totiž plný žen. Tato věta vystihuje situaci na řadě podobných akcí.
Ženy vyššího věku jsou všude. Na vzdělávacích kurzech, na univerzitách třetího věku, na cvičení, na zájezdech, v divadlech, v kavárnách. Je jich tam hodně a mužů je tam výrazně méně. Cokoli organizátoři různých akcí vymyslí, zanedlouho zjistí, že zájem mají převážně ženy. Stačí se podívat na internetu na různá zájmová sdružení. V Bolaticích mají seniorky taneční skupinu, v Kolíně taky, v Šumperku pěvecký soubor, podobné je to v dalších městech a obcích. V mnoha domovech pro seniory se nejrůznějších akcí účastní výhradně dámy.
„Zpočátku mi to připadalo divné, pak mi zkušené kolegyně řekly, ať to neřeším. Já chodila muže přemlouvat, ať přijdou na besedu, na zahradu, na výlet. Bylo vidět, že se jim nechce. Jakoukoli aktivitu, kterou jsem vymyslela, navštěvovaly ženy a samy si říkaly, co by chtěly. Muži mlčeli, mnohdy ani nevycházeli ze svých pokojů,“ vypráví Jana Novotná, která dělala praxi v několika domovech pro seniory.
„Tak to prostě je, ženy vyššího věku jsou akčnější, potřebují chodit do společnosti, rozebírat spolu různá témata. Stačí se rozhlédnout v kavárnách nebo nákupních centrech, všude převažují dvojice nebo skupinky starších žen, mužů tam vidíme výrazně méně,“ říká psychiatrička Tamara Tošnerová.
Podle údajů Českého statistického úřadu tvoří single domácnosti dvacet osm procent všech domácností v Česku a velkou část z nich tvoří ty, ve kterých žije sama starší žena.
Takže se to zdá být logické. Žen, které žijí samy, je prostě více a tudíž jsou více vidět. Jenže tak jednoduché to není. Souběžně s tím, se zjevuje problém zvaný chudoba. Být single starší ženou totiž není žádná legrace. Utáhnout z jedné penze bydlení, jídlo a ještě si ušetřit na zábavu a cestování je přímo nadlidský úkol. Přesto to mnoho z nich dokáže a ušetří si přitom ještě na nejrůznější aktivity, kterých se za žádnou cenu nechtějí vzdát.
„Šetřím na jídle, pečlivě si promýšlím, co koupím, abych z toho vytvořila co nejvíce. Mnohem důležitější pro mě je, abych měla peníze na výlety a jednou ročně na dovolenou u moře, byť velmi skromnou. Využívám řady akcí pro seniory, které jsou zdarma. Věřte, že když se o ně člověk zajímá, až žasne, kolik možností se vzdělávat a bavit nyní senioři mají a nestojí to ani korunu. Nechápu lidi, kteří to nevyužívají,“ vypráví jednasedmdesátiletá Marcela z Prahy.
Její stejně starý bratranec to ovšem vidí jinak. „Ona mi pořád nabízí, abych někam chodil. Jednou jsem byl na nějaké přednášce o historii, ale byly tam samé ženské. Byl jsem tam jediný muž, až jsem si připadal divně. Stejné to bylo, když mě Marcela přemluvila na výlet, který organizovala městská část pro seniory. Byli jsme tam jen dva muži, z toho jeden evidentně naštvaný, vlečený svou ženou. Bylo jasné, že by raději byl doma a že ve společnosti třiceti penzistek, které švitořily od rána do večera, trpěl. Já na takové akce nejsem, mám raději klid,“ říká Tomáš, který je dva roky vdovcem a tvrdí, že po společnosti natož po nové známosti netouží.
Zkušenost s akčními seniorkami mají i v cestovních kancelářích. „Ano, pozorujeme, že dámy jsou akčnější a pánové poněkud lenivější. Mnohdy starší ženy nechávají partnery doma a vyrážejí na dovolené s kamarádkami,“ uvedl Tomáš Hubka z cestovní kanceláře Delfin Travel, která se specializuje na zájezdy pro seniory.
Moudré ženy vyššího věku své partnery do aktivit nenutí. Když tak jen lehce naznačí, nabídnou. Muž se přidá nebo nepřidá. Nejhorší je, pokud žena muži nadává, že penzi chce trávit jinak než ona. Zpravidla totiž jde jen o vyústění celoživotního stylu. Muž, který si představuje ideální čas trávený v důchodu tak, že si bude číst, luštit křížovky nebo si kutit v dílně, si to tak zpravidla představoval celý život. Určitě nebyl typ, který by byl šťastný na plesech či večírcích nebo zdolával vysokohorské túry. Ve stáří se jen prohloubí vlastnosti, které lidé celý život měli. I když jsou samozřejmě výjimky.
„Manžel byl v práci vždy společenský a výřečný. Po odchodu do důchodu se z něho stal morous, který nechce nikam chodit. Jezdím na dovolené s kamarádkou, která je vdova. S další kamarádkou, také vdovou, chodím večer do divadla. Manžel se tváří lehce pohoršeně, protože mu to připadá jako zbytečné utrácení peněz. Všímám si, kolik je u moře, v horách i na společenských akcích starších žen, zatímco staršího muže tam potkám výjimečně,“ říká osmašedesátiletá Kateřina z Ostravy.
Na téma odlišnosti mužů a žen sice byly napsány stovky knih a vytvořeny stovky odborných studií, ale nejlepší cesta, jak se s tímto jevem vypořádat, je příliš nad ním nepřemýšlet. Zejména ne v penzi, tedy v období, které si má každý užít tak, jak mu to vyhovuje. Jestliže mnoha pánům vyhovuje být v klidu, doma či v jiném svém prostředí, je dobré se s tím smířit, pochopit to. Je to lepší, než v hloučku kamarádek donekonečna rozebírat, jak jsou ti staří chlapi nemožní, protože nechtějí do divadel, k moři a na výlety.