Stačí se rozhlédnout v prodejnách s potřebami pro zvířata. Pro křečky je tam tolik pochoutek a předmětů sloužících k luxusnímu křeččímu životu, že se to začíná podobat kvetoucímu byznysu s potřebami pro psy. Pro křečky se nyní prodávají nejen speciální dobroty, ale celé sestavy obydlí s různými prolézačkami a důmyslnými systémy, které křečky zabaví. Pro někoho je to téměř úchylná představa věnovat tolik pozornosti jakémusi hlodavci. Ovšem lidé, kteří podlehli křeččímu kouzlu to vidí jinak.
Výhody chovu křečka jsou jasné. Nepotřebuje venčení, žije si pěkně sám ve svém bydlišti, které mu člověk připraví, je vlastně nenáročný na péči ve srovnání s jinými domácími mazlíky. Ovšem mazlík to je. Když se k němu člověk chová s láskou, křeček to velmi dobře vycítí a náklonnost vrací. Každý, kdo křečky chová, tvrdí, že rozhodně nejde o tupou nemyslící myš, jak by si mnozí lidé mohli myslet.
„Křeček se dokáže hodně naučit, ale záleží na člověku, nakolik se mu věnuje a jak se k němu chová. Již delší dobu pozorujeme, že se o ně zajímají senioři nebo lidé, kteří mají zdravotní potíže. Tedy ti, kteří chtějí zvíře, ale nemohou si dovolit chodit venčit psa,“ uvedla Viera Niezerová z Českého křeččího klubu, což je občanské sdružení, které sdružuje lidi, kteří křečky milují.
Velmi podstatné je, že náklady na chov křečka nejsou tak velké jako u psů a koček. Navíc, což sice může znít krutě, se křečci nedožívají vysokého věku. Takže, když si někdo v pětasedmdesáti či osmdesáti pořídí křečka, může mít fajn zpříjemnění života, ale nemusí mít strach, že po jeho smrti zůstane zvíře samotné, což by se stalo v případě, že by si v tom věku pořídili štěně nebo kotě. Zkrátka, křeček je jednoduchá a levná alternativa pro ty, kteří si nemohou dovolit náročnější zvíře.
Není nic pro ty, kteří mají k hlodavcům odpor a jsou to pro ně jen plaché hloupé myši, se kterými se nedá komunikovat.
Současná obrovská móda chovu křečků naznačuje, že něco v těch malých potvůrkách asi je, jinak by si je lidé tolik neoblíbili. Přibývá nejen potřeb pro ně určených, ale také výstav, soutěží a různých dalších akcí, na kterých se majitelé se svými křeččími parťáky scházejí. Je to tak, žijeme v době křečků, ale možná to nevíme, protože oni ve svých domovech nejsou vidět. Na rozdíl od psů totiž nechodí na vycházky.
Hana Charvátová pro i60