V písemných pramenech je Chlumec nad Cidlinou zmiňován už v roce 1110, tehdy zde tvrz chránila brod přes řeku Cidlinu. Vodní hrad střídal majitele a byl významný i za třicetileté války, později byl přestavěn na zámek rodu Vchynských (Kinských z Vchynic a Tetova), kteří Chlumec drželi od roku 1611 s přerušením v letech 1618-1620. Po roce 1745 původní zámek vyhořel a zanikl. Nový vznikl na návrší nad městem. V letech 1721-1723 byl pro Františka Ferdinanda Kinského vystavěn v barokním slohu F. M. Kaňkou podle plánů G. Santiniho Aichela.
Zámek je neobvyklá stavba s centrální dvoupatrovou budovou, na kterou navazují tři patrová křídla. Původně se jednalo o letohrádek nebo lovecký zámeček, nepočítalo se s celoročním obýváním - možná proto nebylo dobře vyřešeno vytápění objektu. V roce 1723, hned po dokončení, sídlo navštívil císař Karel VI. a na jeho počest byl zámek nazván Karlova Koruna.
Park citlivě navazuje na krajinu
Stavba je sice architektonicky dokonalá, ale málo prostorná, proto kolem ní postupně vyrostly hospodářské budovy (Tereziánský trakt a Lichtensteinský trakt). Severně od zámku stojí také barokní zámecká kaple Zvěstování Panny Marie Sedmibolestné. Zámek leží nad městem, ale provoz města ani frekventované silnice k němu příliš nedoléhá, protože leží uprostřed přírodně krajinářského parku o rozloze zhruba 18 ha. Ten vznikl na začátku 19. století a hlavní osou je jírovcová alej od města. Park tvoří palouky, lemované starými dřevinami, exotičtější stromy najdete hlavně v blízkosti zámku. Park při svém vzniku navazoval na krajinu, od zámku vedly hvězdicovitě aleje ke třem branám parku a pokračovaly do okolní přírody. Kolem roku 1820 byla také vybudována pod zámkem empírová oranžerie (stavitel Koch) se sloupy a trojúhelníkovým štítem. Před oranžerií stála socha Nymfy z roku 1862. Po zrušení kláštera Lorety (postaven 1717-1719 F. M. Kaňkou, zrušen Josefem II.) byla v blízkosti zámku umístěna torza soch z klášterní kašny. V roce 1948 byl majetek znárodněn, zámek opraven podle návrhů Buška a Kvasničky, byla zde umístěna sochařská expozice ze sbírek Národní galerie. V roce 1992 bylo v restituci vše vráceno rodině Kinských. Dnešní expozice se vztahuje, mimo jiné, i k tradici honů a chovu koní, kterými byli Kinští známí.
Zámek se otevře 6.4. a pro tuto sezonu nabídne výstavu Vilém Kinský – diplomat ve službách Albrechta z Valdštejna. Návštěvní doba je od dubna do konce října, s výjimkou července a srpna, o sobotách, nedělích a svátcích (9-12, 13-16). O prázdninách sem můžete zavítat denně kromě pondělí (9-12, 13-17).
Nadchnou vás staré stromy
Současný park prochází postupnou proměnou – jeho kostru stále tvoří staré krásné stromy. Louky jsou většinou květnaté, s jetelem, kakostem lučním a dalšími bylinami. Dnes obvyklé časté sekání trávníku nakrátko se týká především okolí zámku, kde se také procházejí pávi. Letité stromy lemují palouky, nebo stojí soliterně v loukách - javor babyka, staré tisy, duby, lípy, modříny a buky, ale i neobvykle mohutné exempláře hlošiny úzkolisté. V parku byly postupně přestárlé a pravděpodobně i ze statických důvodů nebezpečné stromy odstraňovány a nahrazovány mladšími výsadbami, a to i exotických dřevin, např. dřezovcem a katalpou. V blízkosti zámku se ze staré úpravy parku zachovaly cypřišky, zeravy a jalovce. Nepřehlédnutelný je malebný exemplář borovice černé - varieta krymská, roste zde jedlovec kanadský. Z častěji pěstovaných stromů jsou tu kaštanovníky jedlé, červenolisté buky, převislý buk, katalpa vejčitá, dřezovec trojtrnný. Poblíž oranžerie roste několik starých cesmín, magnolie, stříhané tisy. K méně obvykle pěstovaným patří starý exemplář bělopestrého kultivaru zimostrázu.
V zámeckém parku si nově můžete v Café Orangerie vypít kávu v opravdu malebném prostředí.
