Vyznání
Foto: Pohled na místo činu

Vyznání

28. 3. 2019

Léku strasti mé úděsné,

ty jediný, víš-li, jsi z mužů,

na něhož v nouzi tělesné

já obrátit vždycky se můžu.

 

Dík za tvé mužné objetí,

jež údům mým sílu zas dává:

vděčnost má k tobě doletí –

ach, budiž ti navěky sláva!

 

Když paže tvé uzřím zpovzdálí,

srdce mi na poplach buší:

kolik žen dnes už objaly?

hlodá mi bolestně v duši.

 

Bosa a někdy bez brýlí

jsem celičká jen v moci tvojí;

bez svědků jsme pak na chvíli,

tajemství velké nás pojí.

 

Pocítím slabost v kolenou,

ty sotva se dotkneš mě lehce;

staré zdi křičí ozvěnou,

že tělo mé jiného nechce.

 

Když přiblížíš se zezadu

a rukama sevřeš mě pevně,

o kousek blíž jsi odhadu,

co všechno jen skrývá se ve mně.

 

Na šíji cítím horký dech,

jak peříčko vznáším se v mžiku:

nech tak ty ruce, ještě, nech –

teď postůj, okamžiku!

 

Zpráva ta tebe snad potěší,

že pro mnohé já tě mám ráda;

důvod však ze všech největší:

že umíš mi napravit záda!      

 

Kamarádovi, 1983.

Moje poezie
Hodnocení:
(5.2 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 43. týden

Tento týden se budeme ve vědomostním kvízu věnovat památkám kulturního světového dědictví zapsaných na seznam UNESCO.