Bydlela v naší ulici, ale na jejím opačném konci. Se dvěma nemanželskými dcerami měly přízemní byt. Všechny tři byly ošklivé jako ropuchy! Uměla nenávidět a mstít se. Pohádala se s kdekým.
Jednou se chytla se spolubydlící Skálovou, z 5. patra. Vymyslela si rafinovanou pomstu. Vynášela po dvou kýblech vody o pět pater výše. Na půdě vodu pak vylévala nad ložnicí manželů Skálových. Mokvání stropu jim bylo divné, protože asi půl roku už nepršelo! Skála si jednou na půdě skrytě počkal, když ona vylila první vědro, nakopl ji do zadku. Vletěla hlavou do toho druhého kýblu, plného vody. Málem se na té půdě utopila. Řešil to národní výbor a dal jí pokutu [NM1] 200 korun.
Vedle ní bydlel fotograf Šmol. Měl rád mladé hezké ženské, udělal jim nejdříve dítě a řádně se s nimi později oženil.
Jednou Ruxanská za fotografem přišla s nápadem, že kdyby se s ní oženil, prorazili by si jejich sousedící byty a měli by dohromady 4 + 2. Odpověděl jí, že by si ji vzal, kdyby nebyla tak ošklivá, stará a blbá. Trochu se jí to dotklo!
Dcera Ruxanské si jednou vyčíhala mladou Šmolovou na společné chodbě. Ve svém kočárku si pohupovala černošské dítě. Šmolové jí vynadala kur.v a profackovala ji. Zase to národní výbor dořešil pokutou 200 korun.
Pak se stářím zklidnila a už jsme o ní neslyšeli.
