Nejslavnější špionka všech dob, oslnivá exotická tanečnice vystupující jen spoře oděná, milenka řady mocných, "femme fatale" první světové války. Tak vešla do historie Mata Hari. Manželka důstojníka nizozemské koloniální armády strávila několik let na Jávě a později se v Paříži proslavila břišním tancem. Za první světové války údajně pracovala pro francouzskou tajnou službu. Obvinění ze spolupráce s Němci ji dovedlo před 95 lety, 15. října 1917, až na popraviště.
Tragický příběh dcery kloboučníka a javánské matky se začal odvíjet 7. srpna 1876 v holandském Leeuwardenu. Margaretha Geertruida Zellová vystudovala učitelský institut v Leidenu a v roce 1895 se provdala za kapitána v nizozemské koloniální armádě Campbella MacLeoda. V letech 1897 až 1902 s ním žila na Jávě a Sumatře, kde vystupovala jako tanečnice. Porodila syna a dceru. Manželství ale nebylo šťastné a po smrti syna se Margaretha rozhodla manžela i dceru opustit a odjela do Paříže.
Nejdříve jezdila na koni v cirkusu a stála modelem malířům. Jako orientální tanečnice si začala říkat Mata Hari (malajsky slunce). A přes noc se stala hvězdou. Vysoká, nesmírně přitažlivá a navíc ochotná vystupovat téměř nahá, sklízela na pódiích v Paříži i dalších městech obrovský úspěch. Vydávala se za domorodou ženu z Jávy, od dětství zasvěcovanou do tajů tance, a to jí umožnilo vystupovat tak skrovně oblečená. Její kariéru lemovaly tucty milenců většinou z řad důstojnických sborů. Právě styky s armádními a politickými špičkami se jí staly osudnými.
Když vypukla první světová válka, seznámila se v Holandsku s agentem, který jí naverboval do služeb německé rozvědky. V Paříži později přijala obdobnou nabídku Francouzů a stala se agentkou na dvě strany. V lednu 1917 se Francouzům dostala do rukou šifra, která ji prozradila. Dne 13. února byla v jednom z pařížských hotelů zatčena. Soud, který se konal za zavřenými dveřmi, ji obvinil ze smrti 50 tisíc vojáků a odsoudil ji k trestu smrti, třebaže důkazy měl jenom nepřímé. Při popravě, která se konala 15. října u zámku Vincennes, pouze tři z 12 výstřelů zasáhly její tělo, ale zranění byla smrtelná.
Mata Hari a její tragický osud se stal námětem mnoha uměleckých děl (v roce 1931 si ji ve filmu zahrála Greta Garbo). V roce 2001 její nadace dokonce žádala revizi "falešného" procesu.
