Zpravidla každý, kdo je hospitalizován v nemocnici, ať už kvůli plánované operaci či nečekaným zdravotním komplikacím, se těší, až jej ošetřující lékař opět pustí domů. V posledních letech se doba pobytu v nemocnici neustále zkracuje, a to i díky existenci tzv. agentur Home care neboli domácí péče. "Klinické studie prokázaly, že léčba doma zlepšuje psychickou pohodu klienta, což má přímý vliv na imunitní systém a tedy na léčebný výsledek. Nemocný se doma rychleji zotavuje a jeho kvalita života je vyšší," vysvětluje Mgr. Marcela Švejdová, vrchní sestra společnosti Péče doma, která působí v Praze a ve Středočeském kraji.
Bývá opravdu na pacientech vidět výraznější zlepšení jejich zdravotního stavu poté, co se dostanou z nemocnice domů?
Asi každý člověk se cítí ve větší pohodě v domácím prostředí, kde má, na rozdíl od nemocnice, svou rodinu, své soukromí a osobní komfort. Člověk pak lépe nese problémy, které s nemocí souvisí. Velmi často se zlepší například spánek a pacient se pak cítí méně unavený. To vše se odráží třeba ve vyšší toleranci bolesti či ztrátě pocitu úzkosti. Celkově lze říci, že pacient v domácím prostředí má jistě lepší kvalitu života než v nemocnici.
O kolik dní průměrně v současné době odcházejí pacienti z nemocnic dříve než tomu bylo například před deseti lety?
Doba hospitalizace se zkracuje, což je dáno zvyšující se úrovní léčebných a vyšetřovacích metod, které díky technickému pokroku pacienta méně zatěžují. Roli hraje i ekonomické hledisko - péče v domácích podmínkách je méně nákladná. Například ještě před deseti lety byla průměrná doba hospitalizace na interních odděleních 10 dní, nyní je to průměrně 7 dní. Podobná situace je také v chirurgických oborech, např. délka pobytu v nemocnici po náhradě kyčelního kloubu se také výrazně zkrátila.
Zjišťují lékaři předem, kdo se bude doma o pacienta starat, musí pacient oznámit konkrétní jméno agentury domácí péče?
Tuto činnost zajišťují obvykle ošetřující lékaři ve spolupráci se sociálními pracovnicemi, které působí v každé nemocnici. Ty pak kontaktují agenturu domácí péče. Samozřejmě si ji může zvolit i pacient sám nebo rodinní příslušníci, kteří se budou o pacienta starat. V některých zdravotnických zařízeních funguje komunikace mezi lékařem, pacientem, rodinou a sociální pracovnicí výborně, někde je situace horší. V minulosti lékaři často na tuto možnost péče o pacienta nepomýšleli, nyní je však již v povědomí mnoha z nich. Česká republika se i v této oblasti řadí mezi vyspělé evropské země.
Vaši agenturu vede primářka onkologického oddělení Institutu onkologie a rehabilitace na Pleši. Je to výhoda oproti konkurenčním agenturám, že péči sleduje zkušený lékař?
Určitě ano. V případě nutnosti řešení nějakého akutního zdravotního problému našeho klienta můžeme situaci konzultovat přímo s lékařem, a to nepřetržitě během 24 hodin, nejsme vázáni jen na ordinační hodiny praktických lékařů.
Na jaké pacienty se vaše agentura zaměřuje, jsou to právě lidé po onkologické léčbě?
Poskytujeme služby pacientům se všemi diagnózami, nejen onkologickými. V terénu pracují zkušené sestry s praxí z různých oborů. Jsme schopni zajistit péči i dětským pacientům.
Jakou pomoc či jaké služby nejčastěji vaši klienti vyžadují?
Úkonů, které lékaři v domácí péči ordinují, je celá řada. Jsou to např. převazy bércových vředů a jiných defektů, aplikace injekcí, infuzí, odběry krve, aplikace insulinu, kontrola krevního tlaku, péče o stomie, močové cévky, prevence a léčba proleženin, ošetřovatelská rehabilitace. Jsme schopni zabezpečit i tak náročnou ošetřovatelskou péči, jakou je péče o pacienta s domácí umělou plicní ventilací či péče o pacienta v terminálním neboli konečném stadiu onemocnění. Doprovázení pacienta na konci života a podpora rodiny je jednou s nejnáročnějších ošetřovatelských disciplin v rámci domácí péče.
Kdo si nejvíce vaše služby objednává, jsou to přímo pacienti nebo spíše rodinní příslušníci, kteří nemají čas se o nemocného starat?
Domácí péči navrhují ošetřující lékaři při ukončení hospitalizace nebo praktičtí lékaři. Impuls může vzejít i od samotného pacienta či rodinného příslušníka, na jehož základě ošetřující lékař domácí péči zavede. Chtěla bych podotknout, že naše návštěvy nenahrazují péči rodiny. Provádíme odbornou zdravotní péči, můžeme rodinné příslušníky zaučit v jednoduchých ošetřovatelských úkonech, snažíme se je maximálně podpořit. Zdravotní služba také nenahrazuje službu sociální. Asistenční služby - tzv. hlídání klienta, jsme také schopni zajistit, ale tato služba není hrazena z prostředků zdravotního pojištění.
Lidé, kteří trpí závažným onemocněním často potřebují především psychickou pomoc. Je na to Váš personál připraven, případně zajišťujete někdy pacientům například psychologa?
Pro hodně pacientů znamená naše návštěva nejen zdravotní úkon, ale také příležitost si s někým popovídat, probrat běžné problémy, samozřejmě včetně těch zdravotních. Pohlazení po duši potřebuje každý, zvláště v nemoci. Psychická podpora pacientů je důležitou součástí naší práce. Tam, kde nestačíme, máme možnost zajistit konsultaci klinického psychologa.
Agentur domácí péče neustále přibývá. Co nabízí vaše společnost Péče doma navíc oproti konkurenci?
Klademe důraz na kvalitu péče a lidský přístup k pacientům. Snažíme se o to, aby se odborná úroveň péče o pacienta v domácím prostředí co nejvíce blížila péči v nemocnici. Myslím, že i možnost kdykoli konzultovat problémy s odborníky z různých oborů je naše plus. Vzhledem k tomu, že agenturu vede lékařka, jsme také schopni velmi rychle zajistit lůžko v nemocnici, pokud se zdravotní stav pacienta náhle zhorší a stav vyžaduje hospitalizaci. Nabízíme také půjčovnu zdravotních pomůcek za symbolické ceny.
Lidé často nevědí, že velká část Vašich služeb je hrazena zdravotními pojišťovnami. Můžete uvést, co si pacienti hradí sami a které úkony za ně uhradí pojišťovny?
Obecně lze říci, že zdravotní pojišťovny hradí v domácím prostředí zdravotní úkony, které by měl pacient v nemocnici. Ze zdravotního pojištění je domácí péče hrazena maximálně v rozsahu 180 minut denně. Jak jsem již zmínila, jde zejména o převazy různých ran, rehabilitaci po chirurgických a ortopedických výkonech, kontrolu krevního tlaku a pulsu, odběry krve apod.
Dále existují určité diagnózy, které vyžadují dlouhodobý zdravotní dohled nad pacientem. Mezi takové diagnózy patří např. různé formy demencí, např. v poslední době často zmiňovaná Alzheimerova demence, kdy je nutný každodenní dohled nad pacientem, speciální cvičení na zlepšení funkce mozku a také kontrola nad užíváním léků. Další skupinu tvoří pacienti s roztroušenou sklerózou, pacienti po cévní mozkové příhodě nebo po úrazu, kteří vyžadují pravidelnou aktivní nebo pasivní rehabilitaci.
Pokud z nějakého důvodu ošetřující nebo praktický lékař domácí léčbu nenaordinuje, může si ji klient nebo rodina zaplatit přímo podle předem daného ceníku. K přímo hrazeným výkonům patří např. dohled nad klientem, doprovod na vycházku, návštěva lékaře specialisty a nově také individuální muzikoterapie.
Proč jste si vybrala péči o pacienty v domácím prostředí?
Péče o pacienty doma má svoje specifika proti péči v nemocnici. V nemocnici jsou zdravotníci ti, kteří jsou na “domácím hřišti”. Pacient se často cítí nejistý v neznámém prostředí, bojí se o své zdraví a někdy také vázne komunikace mezi pacientem a zdravotníkem. V rámci provozu na oddělení nebo v ambulanci často nemůže personál věnovat pacientovi tolik času, kolik by potřeboval. V domácí péči má sestra dostatečný časový prostor na pacienta, který je ve svém sociálním prostoru a bývá tedy komunikativnější. Zkušená sestra může tedy včas rozpoznat závažné příznaky onemocnění a ve spolupráci s lékařem je řešit. Na péči doma mě právě možnost navázání užšího kontaktu s pacientem velmi těší.
