K napsání článku mě přivedla diskuze na chatu o tom, kde se dají vůbec na světě pěstovat brambory. Dnes jsou běžnou součástí našeho jídelníčku ale bylo tomu vždy? Protože se v horských podmínkách Jižní Ameriky se nedařilo kukuřici, pěstování brambor bylo podmínkou pro udržení života. Pravlastí brambor je západní část Jižní Ameriky, kde na vysoko položených náhorních rovinách And je začali pěstovat původní obyvatelé .Staří Peruánci brambory jedli buď syrové nebo je uchovávali v podobě sušeného prášku. Inkové zase z brambor připravovali alkoholický nápoj "chacha" podobný našemu pivu. Horské oblasti Peru, Bolivie, Chile či Argentiny jsou dodnes pěstitelským centrem brambor s velkým množstvím místních odrůd a jejich divokých příbuzných.
Britové údajně tvrdí, že to byli oni, kdo brambory dovezl do Evropy nejdříve. Tato plodina byla přivezena slavnými mořeplavci, jako byl W.Raleigh a velmi známý Sir F. Drake. Brambory dostala darem britská královna Alžběta I. Sazenice brambor byly zasazeny v královské zahradě. Královský kuchař, který brambory v životě neviděl, použil pouze jejich nať a připravil salát. Údajně prý královna z něho příliš nadšena nebyla.
Španělé si ale také nárokují, že to byli právě oni, kdo je jako první přivezl do Evropy. V roce 1565 dostal první zásilku brambor z Cuzca (bývalé říše Inků) jako dar španělský král Filip II. A později začali španělští námořníci používat brambory jako hlavní potravinu, která je chránila před kurdějemi.
V českých zemích se objevují brambory počátkem 17.století, ale teprve až v 18.století pruský král Bedřich I. Veliký nařídil jejich pěstování v tehdejším Prusku. Do českých zemí přišly brambory z Braniborska, odtud vznikl také jejich název "brambora"
Rostliny brambory jsou velmi náchylné k plísňovým onemocněním, které pak vede k jejich zkáze. To se stalo osudným pro Irsko, kde se v letech 1845-49 neurodily brambory v potřebném množství a obyvatelstvo postihl největší hladomor v dějinách této země. Možná, že jste někteří viděli tuto katastrofu v TV seriálu "Královna Viktorie", který byl nedávno na našich obrazovkách
Dnes jsou po celém světě rozšířeny tisíce odrůd brambor pro určité klimatické pásmo. Viděla jsem je na svých cestách pěstovat na Blízkém i Dálném Východě. Také v částech Afriky jako je Maroko, Egypt. Ve své domovině v Jižní Americe jsou brambory nedilnou součástí jídelníčku a vedle batátů tvoří stálou přílohu jídel.
Je velká škoda, že v naší zemi polí s bramborami ubývá. Místo lánů s bramborami dnes uvidíte jen lány žluté řepky nebo lány solárních panelů. Když jezdím na chatu přes obec Úněšov (okr. Plzeň sever), míjela jsem vždy obrovská pole s bramborami. Dnes se někde krčí pár hektarů této pro nás nezbytné potraviny.
Už naši předci říkali, jsem zdravý jako řepa, jinde tuřín, ale určitě ne jako brambora. Bylo totiž známo že po bramborách se hloupne, a proto se říkalo, že čím hloupější sedlák, tím větší má brambory. A co bramborová medaile? To taky zrovna není výhra. A ještě jedna perlička nakonec. Víte, že hroznový cukr se průmyslově vyrábí z bramborového škrobu? A ještě je nutné dávat pozor na jed jménem solanin.
A tak všeho s mírou, říká se, že větší konzumace brambor není zdravá a dokonce, že způsobuje překyselenost organismu.
Zdroj: AMI Communications, Zdravá výživa
