Prší, déšť roztleskal
i dětské dlaně,
a v očích záblesk
splněné touhy
požehnané.
Prší, zem pije vláhu
s dychivostí,
jak na poušti
vyprahlé sluncem
svou smířlivostí.
Prší,nalej si džbán
vody živé,déšť
šeptá si tvé jméno
v té chvíli
podmanivé.